přinesly pokrok a provozovali tu třeba nemocnici. Po celou dobu však v okolí města probíhaly boje a mnoho z nich padlo.
VŠECHNY FOTKY JSOU KLIKACÍ
3800 kilometrů od domova
Hned po opuštění nádražní budovy nás vítal tento revoluční prvek,
ale obavy, že se vracíme o pár desítek let zpět se ukázaly liché.
V době revolučního kvasu, což není v Rusku nic neznámého,tu měl Boris Jelcin silnou podporu. Dokonce se uvažovalo, že by se Jekatěrinburg mohl stát hlavním městem. Jelcinovi tady postavili nejenom sochu, ale celé kongresové centrum.
Jeden místní podnikatel extrémně zbohatnul, nechal postavit nejvyšší budovu ve městě a nazval ji podle ruského písničkáře a rebela Vladimíra Vysockého,
který je opodál zvěčněn se svoji poslední manželkou.
Nahoru vás vyveze výtah na vyhlídku.
Pojďme malinko do historie. Zde to všechno začalo. V první fázi bylo třeba v rámci pokroku zpacifikovat původní obyvatelstvo, Baškiry. Taková malá paralela s USA
Pak se začaly využívat vodní podmínky. Toto je náhon nebo propusť v původním místě. Ostatní jsou zaslepeny a
začala se stavět železárna. Založení města se uvádí 18. listopad 1723. Den, kdy byly poprvé spuštěny její buchary.
Ve všem měl prsty car Petr I. Veliký. Přesto bylo město pojmenováno po jeho manželce Kateřině I. Ruské, vlastním jménem Marta Helena Skowrońska-Skavronská, dceři prostého sedláka. V Rusku tak outlocitní na dynastické svatby nebyli.
Dnes je okolí vzorně udržováno. Ta červenomodrá čára tvoří okruh. Když po ni půjdete, potkáte všechna zajímavá turistická místa. Dobrý nápad.
Hned nahoře je park a
kolem se prohánějí české tramvaje.
Vodní zdroje jsou už využívány trošku jinak.
Shodou okolností jsme nedaleko viděli poprvé pěnu, jak má vypadat. Bylo to v tomto zařízení a
bohužel jen na obrázku. I když měli barmani ukázku přímo před očima, výchovný účinek a výsledek byl nulový.
Pojďme do města. Cestou jsme potkali několik ruských bohatýrů.
Tomuhle chyběl Široký a Bystrozraký.
Že je Jekatěrinburg městem železa bylo zřejmé na každém kroku.
velkou oblibu tu požívají zvláště mašinky. Tato je první, co kdy po zdejším kraji jezdila.
Zrovna tak k městu neodmyslitelně patří i květiny.
Pokud se setká moderna s historií, bývá to poněkud neurovnané.
ale symboly zůstávají.
Některé názvy v ruštině vypadají řekněme...kouzelně.
Jakatěrinburgu se také říká brána do Asie, případně Evropy. Je jich tu několik.
S městem jsou pevně spjaty Československé legie. V kraji se pohybovaly rok s mnoha střety. Mají tu svůj centrální pomník se jmény. Si to představte, zemřít tak daleko od domoviny...
Když už jsme na hřbitově. Mnoho hrobů tu má stoleček s lavičkou. Prý občas přijdou sednou, otevřou vodku a vzpomínají. U nás se u hrobu většinou jen otočíme.
Stejně tak je s městem spojen osud poslední carské rodiny, kterou tu vyvraždili bolševici v červenci roku 1918. Chrám Všech svatých na krvi je vybudován na místě zbořeného Ipjatěvova domu, kde tuto zrůdnost provedli.
Zavražděna byla celá carská rodina. Car, carevna a jejich děti, které pravoslavná církev prohlásila za svaté, a také kuchařka, lokaj, služebná a rodinný lékař.
Těla byla hozena do šachty bývalého lomu Ganina jama. Později však byla přenesena jinam a údajně objevena nedaleko, což potvrdily expertizy a
a proto byl na tomto místě postaven chrám svatých Carských strastotěrpců.
V celém areálu je však více staveb, například Carskyj chrám.
Sem každoročně v den výročí zabití carské rodiny putují věřící poutníci od jekatěrinburgského chrámu Všech svatých na krvi.
Velkým paradoxem je, že jejich pouť začíná nedaleko místa, kde na jednom z největších náměstí stojí ten, který k vraždě dal povel.
Vladimír Iljič Lenin, pokud někdo nepoznal.
Než se na tohle nějak sáhodlouze dívat, je lepší zajít někam na ryze místní speciality.
Předešlá fotoreportáž ZASTAVENÍ DRUHÉ, KAZAŇ
