Auto zůstalo před barákem,
jako železniční patriot dávám přednost vlaku. Nemusím přemýšlet kde mám zaparkováno a mohu se nalejvat pivem. Vystoupil jsem hned ráno na Wilsoňáku. Socha amerického prezidenta stojí před nádražím za parkem, kterému se říká Šervůdský les.
Jediná cesta, kterou mám nacvičenou, je z nádraží k Václavovi. Dokonale vyvážený stojí na dvou protilehlých nohách.
Kousek níž, před zabedněným hotelem Evropa...jak symbolické...už vyhrával Luis Armstrong revival
Hráli naživo, s nasazením a i když jen na půl huby...tak dobře.
Rozhodně byli věrohodnější, než indiáni na Můstku...pískající z hajf plejbeku.
Pak už přišlo na řadu zapuštění v uličkách Nového Města. To mi jde báječně.
Jsou jedna velká galérie
a butik s posezením.
Bez větších potíží se dá vybloudit na Staroměstské náměstí. Kdo se chce zdokonalit v japonštině a ruštině, má ideální příležitost. Kdo posedí, bude se divit ceně obyčejné kávy.
Jednou z dominant náměstí je kostel Matky Boží před Týnem.
Dá se vyfotit i netradičně z druhé strany.
Nad otevřená prostranství jsou ale přecejen uličky, nejlépe s posezením.
Někteří cyklisté v nich bloudí už dlouho.
Zneuctění plzeňského bych měl okamžitě odsoudit, ale dělalo mi to i trochu dobře. Nevím proč se drtivá pražských hospod a restaurací rozhodla, že na čepu bude jen Plzeň.
Naopak jsem pookřál v hospodě, kde točili všechno možná je ne...
Některé uličky mají křižovatku,
některé jsou průběžné
a některé nevedou nikam.
A v tom, z čista jasna...najednou mě málem přejelo vzteklé auto. Rozhlédnu se pozorněji a koho nevidím...Karel qatro...jak je napsáno na desce. Stál tam už v osm ráno a hleděl na všechny poddané, co míří na jeho most.
Kdyby otočil hlavu, vidí úžasné panoramato, ale to by se mu asi omrzelo.
Někteří turisté byli ještě nedospalí a neni divu
foťák ještě neprofotil ranní opar.
Tak jsem to odfláknul takto.
Z tohoto místa byl svržen do Vlatavy Jan Nepomucký. Kdo se prý dotkne...no znáte to.
O kousek dál na druhou stranu je pohled na čertovku i s vodníkem.
Z terasy právě této restaurace se známé panoramato fotí a maluje. Hospodský byl jak má být, a tak fotku dávám, i když mi blesk vypověděl službu.
A pod mostem...no zde asi velký kšeft nemají.
O další kousek dál už je Kampa.
Z ní je dobře vidět na protější straně Národní divadlo.
Ocenění zaslouží, že všichni dodržují vyhlášku o zabezpečení psů, ale
ale ne každá vyhláška se dodruje, já tam byl ve středu.
Praha už rozkvetla jarem,
ale pokud nezaspali v zimě silničáři, tak na jaře lavičkáři. Asi stejná firma.
Kdo jen trochu mohl, pohnul zadkem,
což mně připomnělo, že je nejvyšší čas někam sednout. Diváci v první řadě byli disciplinovaní, tak jsem viděl i ze svého místa....viz pojednání o pivu
Naproti přes ulici se zrovna protestovalo pod patronací vysokých autorit.
Příště to udělám jinak. Najdu si sympatické místo, chvíli počkám
a budu pro změnu fotit večer.
předešlé fotoreportáže Užgorodská pohádka Přes Slovensko na Podkarpatskou Rus
