Dobře vyhlížející šedesátnice, která možná před pár lety v rozpuštěné frontě klela, že mandarinky došly, si nedávno u jejich přehrabování posteskla ..."Taky je mohli dát do akce ve stejnej den jako ananas a pomeranče, kdo sem mám furt lítat"... Jak daleko je asi doba, kdy budeme na prášky, pokud ovocná rozvážková služba přiveze objednané vitamíny o pár minut později.
"Ty vole už mě fakt štvou, zas zdražili vyčistění bazénu o dvě kila"... postěžoval si do telefonu vzdálený kamarád. Být na místě plavání, nebrečím mu bazén mořskou vodou.
"Už sem Ti pak nevolala. Signál nám de na chalupě jenom v rohu zahrady. Za celou dobu s tím nic neudělali"... Obětaví operátoři na to prostě kašlou, ale pak se nemohou divit, že nemají zisky. Díky podobnému šlendriánu se nám podařilo odeslat jen 110 milionů sms a uskutečnit 100 miliony hovorů...jen za letošní svátky. Po deseti na hlavu, včetně batolat.
"Všechno v pořádku?"... Pronesla pokladní nacvičenou otázku ..."Neeee, ještě vyrovnám druhej vozejk"... Ještěže ty řetězce máme a kolečka drátěných náklaďáků nemají běžné pneumatiky, jinak bychom jezdili po ráfcích. Tržby tak vzrostly o dalších pár miliard, jenže podle jednoho výzkumů prý až 1/3 zakoupených potravin zpopelnicujeme. No nevím, vyhozením libovolné třetiny z vepřo-knedlo-zela už plýtvání nahrazuje barbarství. I když...do statistik zase přispívám tím, že do vločkové polévky stěží ponořím lžíci.
"Slyšelas co národní banka zas předvedla?...Ani nemluv, sou to parchanti, hlavně když se napakovali sami"... Zaslechnutý střípek v pokladní frontě ale neodpověděl, zda nebude při očekávání horších časů rozumnější, odložit pár vánočních kaček na pak, ale žijeme přece teď. Navíc do státní kasy rádi přispíváme daní z pohonných hmot, jinak si neumím vysvětlit objíždění parkovišť...jen abychom měli od regálů ke kufrům o pár metrů blíž.
"Prosím tě už poď, to je fuk do jakýho papíru tu krabicu zabalíme". Pronesl muž, po vypršení trpělivosti. Následující rozhovor sice neprozradil obsah krabice, ale dědeček s babičkou patrně koupili vnoučkovi rozměrný dárek, který se možná pod stromeček ani nevešel. Napovídalo tomu resumé..."Dáš to někam do garáže nebo na půdu, do škříně se to nevejde". Jak moc letos Jéžiška bolely nohy a záda, nám nebeská účtárna raději ani neprozradí. Statistika je sdílnější, oproti loňsku se vánoční tržby zvýšily o šest procent...a k tomu připočtěme následné výprodeje.
"Karle, už se v tom nepřehrabuj a vem celou sadu"...Jak by to taky vypadalo, kdyby soused vystřelil na Silvestra o dvě rakety středního doletu víc, ještě bychom se dostali do řečí.
Mnozí z nás už hledí do léta..."Do Chorvatska mě už nikdo nedostane, loni jsme byli na poslední minutu na Islandu a bylo to super. Kdybys jen viděla ty gejzíry"... Málem jsem vyprskl taky.
Jezdím často na Podkarpatskou Rus. Lidé jsou tam mnohem chudší a důvodů k nespokojenosti mají mnohem víc, ale místo nadávání se na sebe usmívají. Ono taky...když neni supermarket neni pokladní fronta a tím ani příležitost si zanadávat.
...Ale stejně Vám řeknu...letos stály svátky za prd. Vánoce na blatě, hory bez sněhu, všude jen fronty. Na žádným ze sta televizních programů nedávali nic kloudnýho a stromečku opadalo jehličí o dvě hodiny dřív, než loni.
Dále nabízím fotoreportáže Zpráva z Podkarpatské Rusí Putování Podkarpatskou Rusí
Kočíčí focení Slavkov 2013 Slovenské dřevěné kostelíky Na motorce do Mukačeva
