Vše je zdálo dobře nečasované. Vodu by v době olympiády čeřil jen politický dobrodruh nebo spíše blázen. V první fázi tedy Rusko nejdříve vyslalo světu signál, že má dostatek zdrojů na pohlídání svých záležitostí. Však je za bezpečnost a zdárný průběh všichni plácali po zádech. Je ironií, že v nedaleké Soči právě probíhá paraolympiáda. Teda nedaleké na místní poměry. (Když jsem u těch vzdáleností, někde na Krymu vede trolejbusová trasa dlouhá 80 km, to je jako z Prahy do Plzně).
Když už nebylo co bojkotovat, následovaly v rychlém sledu jednotlivé kroky ukrajinských událostí. Všichni byli najednou překvapeni a hledaly se důvody a pravdy. Kde jinde je vyslechnout, než z úst těch nejvyšších? Jenže vrcholný státník jedné velmoci tvrdí...byla to agrese a druhý mu odpovídá, že o agresi se nejedná. Jeden z nich tedy prokazatelně lže nebo lžou oba, případně mají oba pravdu. Takové je černobílé vidění. V této fázi zase každý každému vyhrožuje. Putin si mazaně počkal, aby se sankcemi nezačal první. Při konfliktech je třeba se nejdříve ptát, komu to prospěje.
A pak mi na moje závěry odpověděla krymská Ruska, kterou již dlouho znám, tedy žádný anonymní výkřik...Jaromíre, kdo chce soudit, měl by se před tím vžit do situace toho, koho soudit chce. A dodala…..nechtěli jsme být Ukrajinci, nikdo z nás ukrajinsky neuměl…je to stejné, jakoby Váš prezident jel do Rumunska, opily jim daroval Moravu, a Rumuni by teď řekli, že se na Moravě bude psát a mluvit jen rumunsky. A dodala...Pro autentičnost předávám tuto část v "surové" podobě, tak mi text přišel, bez úpravy češtiny. Vynechal jsem pouze osobní záležitosti...Po vystěhovaní Tataru Rusove nejeli dobrovolně na Krym, nevezli je na moře, ale do spálené sluncem bez vodní stepi, kde oni museli sázet stromy a dělat "sad na písku", mluvila mi to starší páni s pod Smolenska, kolik bylo slz...museli nechávat domov a jen se zavazadlem jed' tam, kde bylo těžko s vodou...jen velbloudí a "pěrekati-polě" taková bylina, co roste i ve slané pudě...
Je opravdu tak nepředstavitelné, že se v roce 1954 Chruščov s místními samovládci ožral, a jen tak jim při řeči věnoval Krym? Prý při příležitostí třístého výročí příklonu Ukrajiny k Ruské říši. Bylo to přece v době, kdy jen disidenti pochybovali, že komunistický ráj na zemi bude věčný. Krym sem Krym tam, vždyť u nic nejde, všichni jsme přece jedna velká jednotná rodina v rámci SSSR. Když připočtu, že Stalin původní obyvatele vystěhoval na Sibiř, na konflikt bylo zaděláno už dávno. Udržet národnostní vášně diktátorské režimy umí a chvíli uzdu udrželo i vytvoření samostatné autonomní republiky Krym v rámci svobodné Ukrajiny. Pod hrncem pana Papina...dalo by se parafrázovat Putina...se však už začalo topit. I každá kuchařka ví, že k zafungování přetlakového ventilu vede poslední bublina. I velké katastrofy jsou jen součet jednotlivých událostí. Na konci tohoto procesu pak stačí už jen drobnost, která by sama o sobě katalyzátorem nebyla. Kdo má pak zájem, poslední jiskru snadno zažehne.
Nikdo neni vývojem nadšen, ale možná Putin šťourá jen do toho co podědil, i když způsobem, který se drtivé většině nelíbí. Ale je to opravdu tak černobílé?
A tak bohužel jedinou pravdou, která nelze zpochybnit zůstává, že platit daň budou zase jen a jen obyčejní lidé, navíc často zneužití...pokolikáté už...
Putování Podkarpatkou Rusí Na kole Podkarpatskou Rusí Přes Slovensko na Ukrajinu
