Otázka pre seba samého
Kedy?
Odpoveď
Dnes, lebo zajtra už možno nebude.
A čo pre teba znamená
láska?
Ty jsi a já jsem ty
Obě naše duše zakletý
Na kolik okamžiků
K sobě patříme, nevíme
My dva k sobě patříme
Co nás čeká dál však nevíme
O tom se dá jen snít
úspech?
Z veliké, hluboké holčičí touhy pak zbyly jen šmouhy v duši té ženy
Kde byl dřív pramen, tam dnes už nic není, jen zapomnění, jež pozbývá ceny
Červené kontrolky všedního žití jí každý den svítí jak pomatený
sebavedomie?
Proud už sílí, peřej se blíží.
Nechci snít, i když oči se mi klíží.
Všechno chci vidět tak jasně, jako by byl den.
A když se otočím, jsem úplně v šoku.
Z vlastní hlavy plný vzteku a lacinýho moku.
duchovno?
Duše - černá díra. Oko všeho míra.
Sejdi po schodišti do hlubin, kde pramen prýští.
Najdi klíč od vědění. Zkus to. Nic to není.
Víš to. Jen to nevíš. Hledej, pak už nepolevíš.
Poznej sebe a tak se dotkneš nebe.
životná filozofia?
Krátery na duších, který nikdo netuší
zamaskovat legrací, srdce krvácí.
Ten dům si každý ve svým srdci postaví.
Věřím, tedy padám já padám do hlubin a nemám strach.
Klesám s veškerou důvěrou a nezvoním na poplach.
Když věříš, to co vidíš, tak se šidíš o věčnost bezednou
Duše tvá zůstává, taže já musím sama padat tmou. smrť?
A tak jsem vděčnej za tu šanci,
že přijde po životě ráj,
kde ti suchou deku daj.
A snad tam budou pěkný stromy
a čistý záchody – to mám rád.
A když nic není, tak co to změní?
Já se obávám že nic.
Všechno má svůj rub i líc.
Ale tu šanci,
tu si prostě nedám vzít.
