Písmo:
A-
|
A+
1. září vzpomínám na svůj první den ve škole. To už ani není pravda, jak lidský věk rapidně ubíhá, i když se tak na první pohled nezdá. Zároveň jsem pořídil fotografie, z nichž jsem vytvořil abstraktní malby pomocí počítače. Každý jsme měli v dětském věku přání i vize, čím bychom chtěli být. Zabýval jsem se současností, nikdy by mě tehdy nenapadlo uvažovat, co bude v novém tisíciletí. Kolik přátel budu mít, kolik nepřátel. Asi tak bych se vyjádřil k době, která je čím dál víc nesmyslnější až absurdní. To je tvář dnešní demokracie. Některé okamžiky však byly krásné, na něž se nezapomíná, ale též jsem byl svědkem (obětí) okamžiků zlých. A tak se často otevírám světu fantazie a dobrodružství. Abstrakce září v měsíci září.
