Kdyby člověk neměl sny, za kterými by šel, možná by ani neměl smysl života. Protože sny jsou často smyslem života. Někdy se stane, že zrovna za naším snem se pachtíme hodně dlouhou dobu, někdy celý život. Podnikneme vše pro to, abychom svého snu dosáhli, ale výsledky nepřichází. Nakonec se jej vzdáme, protože zjistíme, že cesta k němu je těžká a lidsky nedosažitelná. Ale přiznejme si- není to z větší části proto, že nám jej druzí rozmluvili?
Má se např. mladý člověk na vozíčku vzdát svého snu, že jednou bude moci chodit jen proto, že v lidských očích je to bláznovstvím? Absloutně ne! A naopak: pro tyto lidi, kteří dokáží chodit a berou to jako samozřejmost a ne jako dar(protože tuto schopnost nemá každý) je bláznovstvím také to, že by i oni na vozíčku mohli skončit!
Nebo jinak: Má se dívka, která zatoužila stát se zedníkem vzdát svého snu a vysněného povolání jen proto, že je to v lidských očích mužská práce, tudíž dívka na to fyzicky ani schopnostně nemá? Nikoliv!
Nikdo nemá právo zasahovat do snů druhých! Co kdyby právě onen sen byl smyslem jejich života?
Možná vynakládáš pro splnění svého snu nepředstavitelné množství síly a možná se ti to ani nepovede- ale vždy záleží na Tobě, jak se k tomu postavíš. Vzdáš-li jeden, vymysli si jiný. Můžeš mít snů, kolik chceš! Drž se jich! Jsou jen Tvoje a nikdo nemá právo Ti je vzít! Drž se jich. Ať už jsou Tvé sny jakékoliv, stojí za to o ně bojovat! Žádný sen není menší nebo větší, každý má jen takovou váhu jakou mu dáš Ty!
