Písmo:
A-
|
A+
Diskusia
(0)
Zahlušil sem muchu,
bzučala pri uchu
Zaťapel sem komára,
nech mňa víc neumárá.
Zabil bych aj osu,
pichla mňa na nohu bosú.
Človjek hluší mravenca,
že vyjídá z kredenca.
A co potem mola,
v skriňi místo stola.
V noci sedá mora,
na televízor zhora.
Vyrojil sa chrúst,
chiňín dáš do úst.
Mandelínka spase grule,
stríkat mosíš - plné gule.
V záhradečce lozí šťúrik,
nemáš mrkvy plný fúrik.
V huavje, v pérí sídlí veš,
jedy na ňu, heš, heš, heš.
Blecha ščípe hafana,
od večera do rána.
A pavúček gazďiny,
v kúce je šak bes viny.
Likožrút zas v lesi,
hospodárú ďesí.
Šváb ten v nóbl hoteli,
místo lásky v posteli.
Vošky na listoch zabývané,
nepomožú lienky plané.
Nemilé sú šťeňice,
aj ty, co policajt dá za police.
Aj smradlavú bzdochu,
nesceš aňi trochu.
Húseňička, pjekné larvy,
škoda, že sú tak bes barvy.
Toto šecko časť len hmyzu,
renomé má, fuj, od slizu.
Ešče že tu máme včelky,
kvjetú medové opelky...
ďedo Pejo alias stareček Vidlár
