Pejo Vidlár
Staroba ťažoba
Hmm, Alzheimer a Parkinson,
kolem tebja samý zhon.
V reči čuješ hlas tremola,
slová sa ťi dodrmolá.
V rukách cícíš slabý tras,
rozlél´s pohár po stý rás.
Na huavje ci svící pleš,
z uší chupy trčá téš.
Obočí jak za Brežňeva,
v autobusi zase sleva.
Bradavice kaďe – tade,
aj na nosi - aj na braďe.
Oheň horí, žáha pálí,
ešče že mi sódu dali.
Mnoho plynu z plynovodu,
rit zapíská hlasnú ódu.
Ňekedy aj s matrošem,
ket já za to nemožem...
Nevíš hodzit spjetný chod,
to prúseru častý zrod.
Nezvládneš uš spravit drep,
místo zubú v hubje črep.
Fučíš tak na trecím schodze
jak uragán do puachty lodze.
Oči idú na výbrus,
v ušách piščí tinitus.
Nevrískaj, ket ty si hluchý,
nervózňí sú leda muchy.
Nové kúby s titánu,
kosci snát ťi ostanú.
Poiscovňa netuší,
že máš šrámy na duši.
Kolem srca bajpasy,
dijéta to nespasí.
Stofku zbjehneš za hodziny,
z kostela aš do dzedziny.
Uš neléháš s Marú, Zitú,
furt zaspáváš s obezitú.
Za deň zhlceš kopu lékú,
proci vjeku neňi léku.
Menuješ dosc naruby,
je to prízrak staroby.
Vracáš sa do minulosci,
je to trapné aš ke zlosci.
Problém držat myšlenku
a opuscit milenku.
Horší držat milenku
a opuscit myšlenku.
Proto dám ci zepár rad,
počúvaj a buc cicho a buc rád!
Nežgrgli a nešetri,
rit potomkom tak vytri.
Odlož na kar, užívaj,
na takú radu isto daj.
F temto svjece génijú,
vlci s vlkma si vyjú.
Ty si starec bes svojpráva,
svjet pohŕdá aj nadává.
Ket ťa partner opuscí,
nauč sa ty bes zlosci,
varit, prat a zašívat,
do obchodu chodzit rád.
Gde sa plače, naríká,
oplúvá a bedáká,
s teho místa utekaj,
gde sa smjeje, tam tvúj ráj.
Velký pán je mosíš,
ešče vječší nemosíš.
Vnúčci majú otca, mac,
ty si s nima chvilku skrác.
Do života mladým nekecaj,
na hubu si radši zámek daj.
Ket ťi radu rozdajú,
nech téš doma si ju nechajú.
Každý robí v žicí chyby,
malé a aj velké ryby.
Uznaj to a nelutuj,
kritikú s kritikú znes a zžuj.
Rozum bystrí internet,
ket neumíš, nauč sa ho hnet.
Poslat mejly dálej skus,
né šak mladým, nezeberú od ťa vkus.
Chcela stará mladú byt,
mascila si brkem rit.
Darmo mascíš, darmo treš,
aj tak mladá nebudeš.
Sex je chvílua vjeru pracná,
spomínka je krajší – a vzácná.
O sexi aš trapné frky,
bes vulgarít, nebuc zbrklý.
Vychovávat starca, babku
nač, na tú chvílku takú krátkú?
Co je horší po ňedzeli f ponďelek,
neš smrdzet tak jak praďedek.
Co je ale najhorší vúbec,
pot dústojnosc čovjeka tak zlá vjec,
bes peňes a s požičkama,
uš nepoščá ťi otec, mama.
Ket zapomňel´s na tri groše,
rodzina ťi dává košem.
Uskromni sa a nebanuj,
sebja aj druhých s láskú enem a furt poťešuj!!!
