Písmo:
A-
|
A+
Diskusia
(0)
Trpím hladem jak ďeťi Čenkovej,
v postavje scu žit já v novej.
Žádné cukry, šťávy, pocheraje,
aj to z múky – na klinec a na veraje.
Cože sú to tuky, slaňina,
bes klobás – ríče furt mi Aňina.
Z masa enem kury, morky,
takú radu mám od Dorky.
Vodu pit a vodu kázat,
dal sem túžby, dal sem zvázat.
Zeleňiny tony, kila,
bes kukurice moje sila.
Menu mám jak králík malý,
aj porcije mi malé dali.
Jaké jídlo, život taký,
sunko nesvící, enem mraky.
Šak já ale dojdu cíla,
ščíhlý budu jak tá víla.
A ket umru, pjet kilo,
šak dobre, dobre sa mi žilo.
dedo Pejo
