Pane Bože, tučný som,

dobré žrádlo hoďím psom?
Né že oblek svadebňí,
nedám ňi ten pohrebňí.
Nošky tenké, brucha hora,
uš mňa chytá z teho mora.
Previs koží, kabele,
plno tuku na ťele.
Žáha pálí, sce sa grgnút,
nescel bych já zajtra zgegnút.
Nebudu žrat, enem jest,
ťelem hýbat, lúbit fest.
A potem sa já obudzím,
vločky s ovsem uš nezím.
Dám si radši slaňinu,
Pane Bože, nech od tej božskej chuci nezhynu!
dedo Pejo






