Záchytka v spomínkách alkoholika

(zdroj: dedo Pejo)

Pred opicú, po opici,

ket to režim nemjel v .ici,

bujarí, či nezurvalci,

opilci téš i ožralci,

v kachličkách a separé,

po tem chlastu nezdare,

ket márná byla osvjeta,

ze záchytky jakš-takš išli do svjeta.

Jak to ale v dobje dnešňí,

ket nedovolí flow ten kešňí,

ket krf prúdzí v alkoholi,

dochtor takú léčbu zvolí,

na interně hláfka bolí,

či u cvokára vášňe skolíš.

(Mýtus, že tam asi vážňe chorí,

špiritus ten lachko zboril...)

Tak píšu blús len o sanitce,

o izbičce na záchytce,

o sprške aj toaleťe,

kde trízvjel sem já v zímje, v léťe.

Smutné moje šnapsu blús,

stvrdli játra, piju džús.

Kebych to já enem tušil,

neštrngal bych, zacpal uši.

Stvrdlo srdce, smutek v duši,

demokrat mi hotel zrušil.

dedo Pejo, pot vplyvem C2H5OH, že jo...