Podla Marxa, Engelsa,
robotňík vždy predá sa.
Nemá prachy , kapitál,
na poisceňí, na špitál.
Mladá dáma prodá ťelo,
ket sa tebje ju(j) zachcelo.
Je to ovšem mechanika,
to sa lásky fakt netýká.
Poslanec sa komu prodá?
Ideálom? To je voda...
Nad tým asi budú prachy,
Nemjej, volič, nemjej strachy!
A co ten Igi fčilkaj spraví,
ket ho možno zvolá davy?
Jak ten Bolek Polívka,
šeckých kúpí do chlívka?
Abo bude bard národa,
bez grázlú a žádná škoda,
neskazí ho moci chuť,
uvidzíme, buď jak buď...






