Vojna neňi kojná

Napísané dávno:

Vrchňí(mu) rada

Pri pareňici v Párnici

rozmýšlám o Dubnici.

Proč blázňivý dramatik

(co ráčloval a v huavje tik),

fabrice hrál derňijéru,

asi, aby došla bída, vjeru.

Gdo nahradzil volné trhy,

jací vlčáci a jejich vrhy?

Tak namísto fortelu a fachu,

ze Slováka montér, milý brachu.

Strkáme sa do jadra aj do rici,

šak o deset rokú blahobyt nám zasvící.

Ale zapomňel náš vrchňí vodca,

že obrácí sa a pojedeme rýchlo z kopca.

Že skraja dzíry vždyckaj smrdzí,

ket enem na sebja hledzíš a né na ludzí.

Dneskaj je tu Macron a Frau Merkel,

možno zajtra starý verkel.

Rozum bych vzal do hrsci

a né moc a papír, co v dlaňách ťi zašuscí...

Doplňené fčil:

A fčil ket došla vojna,

pro zbrojára mocná, kojná.

Muníciju v Dubnici,

mír máme, či nemáme my u rici?!?

Robí to tak celý svjet,

aj nám poroste z krvi kvjet.

Su já z teho zmatený,

ze smrci život zapuacený...

 dedo Pejo