V minulém režimňe byt synem, cérú kulaka byl trest. Sedlák, kerý sa celý rok lopotil z dnešňího pohledu na pár frckoch púdy, kerý choval zvírence, trápil sa s jejich chorobama, s nepohodú prírody. Tak tento kulak byl pro komunistú trídňí neprítel. Proč? Protože cosi vlastnil sám a dovolil si poprípaďe zamjestnat aj paholka či slúžku. No a jeho ďecka mňeli vječný flastr, kerý sa s ňima nésel celý dlúhý život. Byt potomkem kulaka znamenalo mňet zlý kádrový posudek, zavírajíci cesty, dvera do vela oblastí budúcího života mladého častokrát velice schopného čovjeka.
Já na starobu sem si splnil sen a starám sa o naše hospodárstvo jak ten kulak. Vjerím ale, že moje ďecka uš za to pykat nebudú. Volám ho, že Humno u Pejka, lebo v časoch slunéčkárú z trucu just né farma. V jeho vstupnej časti sem ešťe skúrej plánoval vybudovat a zrealizovat malé múzeum starých polnohospodárských strojú a nástrojú, enem aby sa nezapomňelo. Postupňe sa mi pri jejich zbíraňí navŕšila hromada starých vjecí, kerém sem uš ale z vícerých aj vážných dúvodú nedokázal zreštaurovat. Po ťaškém váháňí a zmirováňí sa s tvrdú realitú nakonec zvíťezilo racio a šecek ten drevjený fortel smutňe zhoral pri jednej velikej vatri „SNP“. Ostala hromada starých želez, originálňích pocťivých kováčských ručňích výrobkú, nepoznajících sústruch, zvaračku, karbošku, ... Autentických súčásťí tej rolňíckej techniky. A toto poselstvo minulého storočá vyhodzit do starého železa mi bylo naozaj lúto, navíc to uš nezabíralo aňi zdaleka tolik místa. A ftedy došla myšlenka. Urobit, pozvárat, vytvarovat ňejaké zaujímavé 2 aš 3D kompozície. Stalo sa, ešče neňi konec, no a tri z mojich ďílek si vám uš fčil dovolím predstavit.
Známí a náfčevy sa často pýtajú, že co to za čudo. No preca múj ocelový fták... Že vypadá dosť „nadržane“?
Fčil, kedy znovu ožívá fantastická rozmanitosť našej ludovej kultúry, tvorby a folklóru, zvézel sem sa na tejto vlňe aj já a vytvoril sem né železnú Lejdy, ale železný pár. Inšpirácijú mi byly náš obsused zedňík Jara a jeho ščíhlá družka, naša kamoška Hela, ket sa im v súčasňí dozňívající konjunktúri konečňe začalo darit a jej im do tanca a spjevu.
Juchachá!
dedo Pejo
