Svíčka z vosku - rúrka a z ňí trčí knot,
zapálíš ho a hnet jě svjetélečka zrod.
Svící, bliká, trbléce
a je ťi dobre na svjěce.
Z černobílej uš fotka šedá,
od poldegrafa, bez ňí sa to nedá.
Stojíš tam f tém prvňím roce,
svíčka zapichnutá z dreva v torce.
To je prvňí kulisa,
s atrapú ket poťíš sa.
Potom ešče vela ráz,
na svjědomí bude kaz.
A z tej svíčky v kostele,
utékel´s do postele.
Potem svíčka svatební,
osvící ťa mnoho dňí.
Svící svíčka f prítmí vína,
oslavuješ chuapca – syna.
Často krát aj cérku - dzífku,
pochuapil sa´s, v dzírke dzírku.
Na hrbjě ket vícej kríškú,
zaspomínáš zas ze svíčkú.
Horí tvoja svíčka žicá,
proci vjěku neni picá.
Spívá o tem Elton Džon,
ket ci zvoní bim-bam zvon,
ve vjětri uš svíčka chlípná,
zhasíná a trošku slípňá.
Často vjětr svíčku sfúkne,
bezmála ťi srdce pukne.
Smutek rosí za víčkama,
za zhuaslýma, za svíčkama...
Došli roky, v časi dondú dušičky,
aňi nevíš čovíčku, jaksi pocíšky.
Na cinteri cicho svíček,
rozsvící aj tvúj pomňíček.
Ňic nevadzí, tvoji starkí, jějich starkí
prebrodzili mnohé jarky.
Tvojě dzeci aj ich dzeci
téš odžijú si pjěkné vjěci.
A aj keby dělá duněli,
svjětlo svící f tuneli.
Svíčka – svjětlo, teplo tvého domu,
od koreňú aš po plod stromu.
Je to na furt kolo žicá
a vjěčně k němu, Vďaka Bohu,
svíčky svícá...
Amen
