Jak mňa zbili

Hrích, trest, pokora a odpusceňí, schéma, co tvúj život isce zmněňí. Každý z nás jě navrácený syn, tak neváhaj a frč na plný plyn

Písmo: A- | A+
Diskusia  (0)

Iinšpirované nedávňí ministerskú událoscú

„Permanentňí, trvalá a nevymýťitelná byla rivalita v Holíči mezi žákama starej a novej školy (ZŠ), asi jak mezi Holíčem a Skalicú (Šak víte, že co je najkrajší v Holíči? Né? Ná, pohlet na Skalicu...). Ket sa nemýlím demarkačňí línijú byla právje naša ulica, vtedy nésla méno ul. 1. Mája. Proto já sem choďil púvodně do starej a neskúr po postaveňí do novej školy. Na školském dvori starej školy sa v zímjě robilo perfektňí veliké kluzisko na zimňí radovánky. Na ja, ale akorát po mojem odchoďe do novej školy sa neoficiálňe múj vstup na toto bruslisko uzavrel. Túžba zahrát si hokej na šlajfkách priklučkovaných k tým koženým bagančám byla ale silnější. Staroškolskí bodygárďi a ochráncové „starého zákona“ mňa okamžiťe rekognoskovali, zeskrínovali a dilitovali. Skutečným pjastným súbojem z ledu deložovali a odložili k virtuálňímu „ledu“. Ubečaný, ískejpovaný sem došel dom a nehrďinsky sa požaloval. Mosím trošku odbočit a priznat, že múj tata mněl pro osobňí ochranu jak dochtor takú malú samonabíjací Beretku ráže 6,35. Mjel ju ešte od vojny, kedy mu ju zabezpečil jeho švagr, plukovňík Cherubín K. A ket sa hrdý tata dozvjeďel, že jeho korunňího princa potupně zbili, rozpajeďil sa, zebral pištol aj mňa a hajde na školský dvúr. Tam exekútor mojich monoklú eště ňic netušíc v pohoďe šanťil. Rýchlo precitel, pochopil a začala naháňačka jak v akčňím filmje. Jasné, že uš ťelnatý pánko na mladého „kriminálňíka“ nestačil. Ten zdrhal k holíčskemu pivovaru a dálej smjerem k aleji do polí. A tak v zúfalstvjě a hambje od potupnej prehry v temto bjehu, zdvihel tata pištolku nad hlavu, vystrelil a zreval: „Stoj, lebo strelím!“ v náďeji, že zločinec sa zlekne a v obavje o svúj život zastaví. 

SkryťVypnúť reklamu
Článok pokračuje pod video reklamou
zbitý pištolňík
zbitý pištolňík (zdroj: dedo Pejo)

 Lenže za socíku nebylo zvykem používat bez ostychu ostré strelné zbraňe jak fčil v Americe a uš aj pomály u nás, a tak temuto neskúsenému delikventovi výstražňí výstrel v tem časi evideňe ňic neríkal a zdrhal neúročným tempem dálej. Na dúvažek, rozrušený pronasledovatel sa šmykel na kluském zaňeženém ušlapaném chodníku a jak byl dlúhý a široký, tak sa vážený pán dochtor nedústojňe rosplácel na tratuári. Neutrpjela tým enem Vidlárofská česť, ale aj jeho riťochrbet a múj fejs.“

Štefan Vidlár

Štefan Vidlár

Bloger 
  • Počet článkov:  781
  •  | 
  • Páči sa:  1 308x

Emeritňí Doc. Ing. Štefan Vidlár, CSc. alias dedo Pejo, rodák z Holíča ze severňího Záhorá (70, 176, 120, 630 – vjěk, výška, váha, dúchodek v euro), odejdúc na penziju z Prešporku žit na Záhorí tentokrát s ozajstnýma zvírencama, aby mu čekáňí na pravdu Boží lachší ubíhalo, insitňe píše a veršuje vážňe aj ze srandú s chybama v zmuchlanej Záhoráčťině a ňekedy aj po slovensky. Politická satira mu neňi cuzí. (Sem tam pridá aj fotku.) Zoznam autorových rubrík:  NezaradenéSúkromné

Prémioví blogeri

Milota Sidorová

Milota Sidorová

5 článkov
Pavol Koprda

Pavol Koprda

9 článkov
Zmudri.sk

Zmudri.sk

3 články
Lucia Šicková

Lucia Šicková

4 články
Lívia Hlavačková

Lívia Hlavačková

42 článkov
Juraj Hipš

Juraj Hipš

12 článkov
SkryťZatvoriť reklamu