Za svoju koksartrózu sa nehambím, právje naopak. Spomeňte jaký šarm, mužnosc a prítažlivosc mňel krívající Žofre v kedysi populárňí Angelice! Proto aj já sem sa dokulhal ohrívat svoje ubolené kúby do Podhájskej. Ulovil sem zájezd kurpuletňích opálených všetečných dúchotkyň, keré tu na prvňí pohlet nebyli poprvé. Pýtám sa ich, na co šecko je tá léčivá voda podobná vodze v Mrtvém mori. Vymenovali dúhý rad diagnóz, no k mojemu velikému sklamáňú impotencia tam nebyla.
(Fčil dám ešče túto vsufku:
Byl sem po dúhém časi na výleťe v Luhačovicích. Na kolonáďe u prameňa, co si v ňem arabské „turistky“ máčajú nohy, sa pýtám podobne „šmatlavého“ duchotcu, že na co sú tito lázňe? S klidem Angličana sa oprel o svoje paličky a řiká: „Pane, když vás ňic nebolí, tak na všechno. Když jo, tak na hovno...“)
No, ale na ty kúby je v Podhájskej celkom fajn. Po návrace sem sa pochválil mojemu 84 ročnému obobobsusedovi, téš bývalému docentovi na penziji, kerý trpí s obidvoma kolenama uš aj po operáciji. Vyprávjal sem mu o mojem sklamáňí s léčbú potencije, smutňe sa zatváril, mável enem rukú a apaticky skonštatoval: „Jáj, ale ket impotencija nebolí...“
dedo Pejo
