V dobách, kdy v našich zemích vládla jedna strana a vláda, bylo hodně složité se dostat k dobré literatuře. Na pultech obchodů se skvěly netknuté "klenoty" autorů jako Marie Majerová, Václav Řezáč či básník Sís. Vůbec nehovořím o sebraných spisech Vladimíra Uljanova či jemu podobných.
Přesto se občas přihodilo, že se v nabídce objevilo cosi, co mělo jednoznačně přidanou hodnotu. Aby však nebylo obyvatelstvo příliš zahlceno přívalem západního myšlení, poměrně často se stávalo, že ona špičková literatura byla u nás na Moravě dostupná jen ve slovenštině. Soudruzi tak nějak počítali s leností čtenářů. Tak jsem jednou v roce 1974 držel v ruce knihu Josepha Hellera Hlava XXII. Letmo jsem nahlédl do obsahu /v té době jsem autora neznal, ve škole jsme probírali jiné "velikány"/. Spíše tedy intuice napověděla, že mám na stůl vysázet 38,- Kčs a odnést si knihu domů.
Teprve tam jsem zjistil, že držím v ruce opravdový klenot. Hned vysvětlím. Zatímco v originále knihy /kterou jsem držel o mnoho let později/, jsem se dozvěděl, že "He was really a stupid man", což český překladatel - rovněž posléze zjištěno - uvedl větou "Byl to zkrátka pěkný pitomec".
Ale slovenský překladatel pan Dušan Janák mě dostal. "Bol to ozajstný chumaj" je uvedeno v úvodu kapitoly. Jednoznačně a neoddiskutovatelně je slovenský výraz naprosto jedničkou. V onom překladu je neuvěřitelná spousta nádherných slov, jejichž význam Čech jen tuší, aniž by přesně věděl obsah tohoto slova. Třeba výrazy "chmulo", "trubiroh", "skuvíňat", "bedákat", "namosúrený valibuk". Kniha je kouzelná od první věty.
Dodnes je tento naprosto skvělý překlad na čestném místě mé knihovny a pokud si potřebuji odpočinout od hloupostí z rádia a obrazovky, sáhnu po něm. Takže tak nějak na dálku - díky pane Dušane Janáku.
