První sonet

Jsem hazardní hráč se slovy a gambler s poesií

Kde jiné Múza osloví, mne s úšklebkem míjí.

Vypotit verš upřímný je rozbít skálu peřím.

Spíš umím výraz nevlídný a citům neuvěřím.

Závidím všem, co ženskou duši svým slovem umí rozebrat

Já dlouhý čas už víc než tuším, že ze mne padá písmen brak.

Však jednou mi ty cinklé karty v pokeru žití štěstí přihrají

A braši z villonovské party mne u svých držav nechají.

Ty drobky z jejich stolu po skončeném hodokvasu

ve skrývaném srdcebolu - za vlastní vydám krásu.

S cizím erbem na štítu dobudu ženských bran

Hrubě a s falší a bez citu, jsa nevítán a nepozván.

Jsem hazardní hráč se slovy a gambler s poesií.

a slovy jež sluší oslovi, si tykám s mizérií..