Za nejlepšího jej považuje 58% účastníků průzkumu a 16% jej staví na druhou příčku. Na pomyslných stupních vítězů je na na druhém místě Václav Klaus a bronz patří Miloši Zemanovi.
Václav Havel své prvenství drží ve všech věkových kategoriích, sociálních vrstvách a pohlaví či velikosti bydliště. Je jasné, že každá podobná anketa je trochu ošidná, reflektuje momentální náladu respondentů, přesto však náskok první polistopadové hlavy státu nelze přejít mávnutím ruky či poznámkou o zmanipulovaných jedincích, kteří nevědí, co činí. Pokud by se člověk spolehnul jen na četbu internetových diskusí, považoval by zmíněný průzkum za fake news. Tam je Václav Havel vykreslován jednou jako prosťáček, který se vezl na vlně dějin, jednou jako manipulátor ohlupující masy občanů, kteří mu naivně uvěřili, jindy jako kryptogenní komunista. Jeho výroky jsou zesměšňovány a názvy jako "havlista" či "pravdoláskař" jsou užívány některými jedinci jako brizantní diskusní střelivo se snahou ukončit toho druhého.
Přes tuto úpornou snahu je zřejmé, že jeho myšlenky, které vtělil do svých projevů či esejí, mají nadčasovou hodnotu a ukazuje se, že i v dobách polistopadové euforie nejspíše dobře věděl, co přijde. Kdo z těch, co stáli v listopadu 1989 na Letné, by tehdy připustilo, že o necelých 30 let později budou dostávat státní vyznamenání bývalí komunističtí pohlaváři, jedinci, co sloužili v řadách Státní bezpečnosti či umělecká šmíra, jejíž největším výkonem byla afinita k stávající hlavě státu.
„Žádám vás snažně, abyste nepodpořili ty, kteří vám slibují, že všechno vyřeší za vás. Takoví lidé chtějí, abyste jen mlčeli, poslouchali a drželi krok. Žádám vás snažně, abyste nepodpořili ty, kteří mají diktátorské sklony, příliš často mění názory, nejsou schopni se domluvit s jinými, nabízejí různá dobrodružná, nepromyšlená a neodpovědná řešení a kteří by se nejraději vrátili k centralistickému řízení všech našich společných věcí.“
Václav Havel
Přes všechno uvedené jsou výsledky podobných anket povzbuzující. Zejména proto, že myšlenky a odkaz Václava Havla oslovují i mladou nastupující generaci, která už není zatížená dědictvím komunismu, která nepotřebuje a nechce poslouchat slovní salát současného předsedy vlády či vulgarity hlavy státu, obklopené bizarními postavami. Bude to jejich svět a jejich prostor, takový, o kterém mluvil Václav Havel.
Z uvedené ankety se zdá, že to nemusí být tak nepravděpodobné, jak se dnes jeví.
