Sudetoněmecké sdružení se už před deseti roky na svém sněmu usneslo, že nebude požadovat zrušení Benešových dekretů ani vrácení majetku odňatého vyhnaným Němcům. Tím je dána tečka za jejich snahami o obnovení požadavků, kterých se v Brně chtějí údajně domáhat. Lidé, protestující proti jejich návštěvě Brna, ale neustále dokolečka tvrdí, že sudetští Němci budou v Brně požadovat zrušení Benešových dekretů a návrat jejich někdejšího majetku. Můj názor stručně zde:
Ještě žijící sudetští Němci, kteří žili v Brně a kterých nebude moc, si přijdou zavzpomínat: tady v těch oknech jsme bydleli, tam jsem chodil do školy, tady jsme si hráli… Někteří si možná vzpomenou, jak sudetské Němce na pochodu do Rakouska postříleli narychlo vzniklí a povstalí čeští partyzáni… Na vzpomínky mají plné právo! První, co mají sudetští návštěvníci po příjezdu do Brna v úmyslu, je na brněnském nádraží se poklonit památce Židů, které hitlerovci odváželi na smrt do koncentračních táborů. Jsem pevně přesvědčený, že nebudou požadovat zrušení Benešových dekretů ani vrácení odňatého majetku. Ale připouštím, že někteří poukáží na to, že Benešovy dekrety byly projevem - a to nepřípustným projevem - kolektivní viny. Proto se také Postupimská konference vítězných mocností nepřipojila, pouze to vzala na vědomí. To nám nikdo neodpáře, ani Benešovi ani těm z nás, kteří tak vehementně brojí proti sudetoněmeckému setkání v Brně.
Něco z naší rodiny: Moje babička a její dcera a vnučka, které žily v Novém Jičíně, byly přihlášené k německé národnosti přesto, že pocházely z Polska. Na základě Benešových dekretů dceru i vnučku vystěhovali do Würzburgu. Babičku, které již bylo více než 90 roků, nechali milostivě dožít v Novém Jičíně. Moje teta i sestřenice se ve Würzburgu živily přešíváním starých oděvů na modernější, protože Němky po válce neměly na nové oblečení. Moje sestřenice si tím vydělala na rodinný domek se zahrádkou a nikdy si nestěžovala na vyhnání…
28. dubna se v Praze na Novotného lávce 5 konalo setkání s několika politickými činiteli i historiky na toto téma. Byl tam i pan prezident Zeman. On i všichni odborníci-historici mluvili o historii a archivech. Správně a pravdivě, protože na historii a archivech se nedá nic změnit. Paní senátorka měla pochybnosti, na což má každý člověk nárok. Pan poslanec Rajchl se prudce pustil jak do sudetských Němců, tak i do pana prezidenta Pavla… Diskuse přítomných občanů nebyla připuštěna, šlo jen o to, aby se pánové organizátoři před hojným obecenstvem vypovídali. S blížícím se koncem vedoucí setkání prohlásil, že připravil petici z tohoto setkání a jako prvnímu ji dal podepsat panu prezidentu Zemanovi. Ten byl zaskočen tím, že má podepsat prázdný papír, a jen poznamenal žertovně, že doufá, že tam není požadavek na vrácení majetku. Tomu se sál zasmál. A pan prezident podepsal něco, co ještě neviděl ani nečetl. Teprve poté vedoucí setkání petici přečetl . Plnou nenávisti a odporu proti sudetským Němcům a proti jejich setkání v Brně, které žádali zakázat. Akci na Novotného lávce pak zakončil a pan prezident se už neměl možnost ke znění petice vyjádřit ani škrtnout svůj podpis. Jedním slovem: podvodníci, fuj tajbl!
Zdroj: https://blog.idnes.cz/wild/setkani-se-sudetskymi-nemci-v-brne-je-cesko-cesky-problem.Bg26040996
