Niekedy

Mám Ďábla po boku, pořád vím, že tu je, jak nehmatatelný vzduch kolem mne se plouhá, polykám, dýchám ho, plíce mi spaluje, to od něho je ta věčná a hříšná touha. A někdy, neboť zná mou lásku k Umění, vtělí se do ženy a řekne: já tě svedu, a pod záminkami, jež stokrát obmění, vede mě svatoušek, k návyku hnusných jedů. A tak mě odvádí od Boha do pouští, kde dech mi selhává a síla opouští, kde pláně Nudy se táhnou na všecky strany; staví mi před oči, jež nechápou co chce, ty hadry zbrocené, ty otevřené rány a zakrvácené nástroje Destrukce (Baudelaire) Zoznam autorových rubrík:  Súkromné,  Nezaradené