3.8.2007
"Probudili jsme se v křoví, o kterém jsme usoudili,že je to aronie nebo podle Katky veľké čučoriedky. Byli jsme už jen kousek odУжгороду, projeli jsme kolem velikých rodinných vil" postavených z peňazí ťažko pracujúcich ukrajinských murárov, ale aj tak sme nepochopili, prečo tie vily musia mať päť poschodí "a zastavili v obchodutéměř v centru. Obchod zevnitř vypadal úplně běžně, prodavači mluvilimaďarsky. Venku to vypadalo jinak, asi tak jako před 17 lety u nás, všude jezdílady, veřejnou dopravu obstarávají dodávky, cítili jsme se tam celkem dobře.Nasnídali jsme se na lavičce vyrobené ze dveří, vedle nás česal pán psa." Pri odchodu z mesta sme minuli nabaleného cyklistu, ale pretože bol v družnom hovore s miestnymi, nezastavili sme sa u neho. Za 5 minút však vidíme, ako nás cyklista nadzvukovou rýchlosťou doháňa. Po anglicky sa nás pýtal, kam ideme, ale keď nás počul, prešiel na polštinu. Vraj si robí okruh cez celú Ukrajinu až k moru - tak sme mu zapriali veľa šťastia. "Z Ужгороду jsme vyrazili podle řeky Уж směrem na Перечин,cestou jsme se vykoupali v řece." Ja oblečená, lebo ma Matěj fotil:)
A oblečená som bola aj preto, lebo na brehu sa medzi odpadkami pásli kravy a náramne im chutili ponožky, ktoré tam niekto predchádzajúceho dňa pohodil.
"Kousek dál jsme u pramene potkali pána,co byl ze Slovenska, ale teď žije na Ukrajině. Podal nám spoustu užitečnýchinformací. Z Перечина údolím přes Турьи Реметы, Раково až do průsmyku nad Свалявку, kterým jsme vstoupili do Svaľavského rajónu."
Často sme popri ceste videli kríže, na ktorých sa k nášmu prekvapeniu nachádzali obrázky s lebkou a prekríženou hlavou. Netuší niekto, k čomu tam sú?
"Kousek níž jsme odbočili do leva a vystoupali k vesnici Родниковка." Za Rodnikovkou sa tiahlo nádherné údolie lemované rómskymi rozpadlými domčekami, pasúsimi sa husami a kačkami a plávajúcimi PET flaškami v potoku.
Údolie viedlo do Rodnikovej Guty, úplne zapadnutej osady, kde končila cesta."Odtud měla podle mapy vést cesta přes sedlo dodediny Верхняя Глабовница. Tu jsme ale úplně nenašli a tak jsme se s bajky prodírali křovím. Bylo tam ale hodně černic." Nuž v momente, keď som sa úplne zamotala do pichľavých vetvičiek černíc, mala som skôr chuť plakať od bolesti, než ich jesť, ale po úmornom výstupe sa nám naskytol krásny výhľad:
"Nakonec jsme dorazili tam, kam jsme chtěli a v Подполозье jsme si dali v krámě pivo, chipsy a zakoupili černomořské rybičky - matjesy ňam, ňam. Odtud jsme pokračovali soutěskou podle řeky až do Нижных Ворот, kde jsme vylezli nad silnici a chtěli přespat jen tak pod širákem, ale začaly se stahovat mraky, tak jsme radši postavili stan, k večeři jsme si uvařili polévku a snědli ryby. Postavení stanu se nám nakonec docela vyplatilo. I místo bylo docela pěkné, kousek od pramene, s pěkným výhledem a nedaleko dalšího krámu s jídlem."
Počet kilometrov: 96,3
