Člověk vždycky zapomene, jak drsný to je. Anička by řekla "hustý." Jako fakt.. dost hustý.
Mladší sedmileté Emmě musíme sice každou větu překládat, ale tu to baví z nás asi nejvíc.
Včera jsem četly ten pěkný horor - Svatební košili, kdy umrlec budoucí manžel (pořád vidím Karla Rodena, jak to skvěle hrál ve filmu Kytice) - táhne svoji vyvolenou na svatbu na hřbitov a cestou jí bere růženec a další věci, které by jí mohly s pomocí boží ochránit před svatbou s mrtvolou. Emma kroutí hlavou.... "mami... vždyť on jí cestou všechno sebere.... proč si to nechá líbit???" A taky tam má moc často rozedřený krvavý nohy po cestě o hloh (google dětem ukáže, co hloh je) nebo trávu ostřici. To je dost nechutný... Děti dneska bez bot moc nechodí, tak si to neumějí představit.
A on tu napřed - skok a skok,
a ona za ním, co jí krok.
Psi houfem ve vsi zavyli,
když ty pocestné zvětřili;
a vyli, vyli divnou věc:
žetě nablízku umrlec!
U Vrby zas nerozumí, proč ten vůl otec ten strom porazil, když v něm byla duše jeho ženy. A nápad - že je to jako ok, když se pak vtělila do kolébky a dítě bude aspoň kolébat, nás všechny tři moc neuspokojil.
„Dej mne z vody vytáhnouti,
osekej mé žluté proutí;
dej prkének nařezati,
kolébku z nich udělati;
na kolébku vlož děťátko,
ať nepláče ubožátko.
Matka, co umře a promění se v mateřidoušku... A tím je to jako taky vyřešené a pak ta Polednice, kde matka omylem uškrtí strachy z "hnáty křivé pod plachetkou osoby" - dítě... Nebo polednice ho uškrtí? To nikdo uplně neví, nebyly k tomu vysvětlivky..
Ve mdlobách tu matka leží,
k ňadrám dítě přimknuté;
matku vzkřísil ještě stěží,
avšak dítě - zalknuté.
Kdo by potřeboval Freddiho Krugera... my máme Erbena.
P.S. Divím se, že pozornosti škrtačů v básních v rámci politické korektnosti ušlo toto:
U lavice dítě stálo,
z plna hrdla křičelo.
Bodejž jsi jen trochu málo,
ty cikáně, mlčelo!
A celý je to "onlajn" http://www.cist.cz/Poezie/kytice.htm
P.S. 2 - Mně se pak v noci zdálo, že jsem letěla na služební cestu do Varšavy (kdo ví, proč?) a na krásné procházce městem mi došlo, že nevím, kde mám zpáteční letenku, nevím, kde mám klíče od pronajatého bytu, nevím, kde ten byt je, a že letadlo do Prahy letí na hodinu vzdáleném letišti za 30 minut... "Karel Jaromír Marek Eben" mi úplně pokazil sny. Co se asi zdálo dětem?
