Jarku Nohavico

Nezačal si Jarku hezky, bo’s byl mladý a měl’s stisky

Zapletl ses s komančema, dodnes brácha slova nemá

No pak přišla revoluce, paradoxne evoluce

Otevřela dveře lidu, co přečkával doma v klidu

A tak’s vyšel spoza pece, reflektorům do náruče

Jel si s lidem velkou lajnu, od Aše až k Bohem Pánu

Samá pěkná balada, žido-polská paráda

Dojal’s tolik našich duší, že mi dodnes srdce buší

Teď seš zase synek břísknej, tak ostravsko-slušovickej

Líbí se ti metál z Kremlu, nedal by’s ho ani svému

Až Rus přijde ke tvým dveřím, nezapomeň kleknout před ním

Nepomůže ani šém, že Biden byl proti všem

Škoda barda naší písne, co sere do lidské přízně

Raději jsi měl kandidovat, na náměstích ohurovat

Mohl’s zahrát častušku, primitívům do ušku

Ať si volej tobě rovnejch, tvému srdcu tak moc blízkejch

Tak žel Jarku moc mě mrzí, že ti kazím tvoji hrzi

Bejt já sám na tom tvém míste, vrátím žezlo ruské hlístě

Když ti Bůh dá trochu síly, vzdaj se jednou té své pýchy

Zalez bratku do brloha, skládej písne hodné Boha