Protože mám sklony k hypochondrii, zeptal jsem se nenápadně své přítelkyně, jestli neví, čím to může být. Jsem rozený optimista, takže jsem čekal diagnózu počínajícího Parkinsona. K mému překvapení za občasným večerním škubnutím je (prý!) jen potřeba těla uvolnit nervy. Prostě napětí, které se v nás nahromadilo za celý den, potřebuje tělo „anulovat“. Musím říct, že tento týden se třepu noc co noc. Přemýšlel jsem, čím to asi bude a došel jsem k tomu, že za to může politická situace. Kauza Divé Šárky začíná připomínat nekontrolovatelný Šinkanzen. Snad aby nám to hlavní výpravčí ulehčil, tak si připravil sedm vyhybek jak ze šlamastiky ven. Unionisté z toho možná skočí pod vlak (už je na čase). Prezident se taky rád sveze, takže žádá rychlé řešení. Křesťanští demokraté v sobě nacházejí morální zásady, že by se ani nejpoctivější apoštol nemusel stydět. A Standa se tváří, že to oni jeli celou dobu načerno. K většímu zmatení občanů do věci promluvil ex-prezident Havel, který ale spíš naříkal, že se mu někdo smál. Asi mu v mládí brali oblíbené hračky (hádejte jaké). Česká veselohra jak má být. Na nádražích se už nestojí a do kotle se přídává výbušnější palivo.
Jsem z toho tak zničený, že bych potřeboval nejen večerní škubnutí, ale rovnou elektrický šok na několika citlivých místech těla. Možná bych se pak ocitl ve stavu, ve kterém by mně to bylo úplně jedno. Takový příjemný tunel se slepou kolejí...
