Vzpomínám na ten čas zuřivých výpadů, jazzová trubka je polnicí Západu
my byli právě z kraťasů odrostli kluci, když tenkrát v Maďarsku dělali revoluci.
V kině při žurnálu jak slupky z buráků padali v Budapešti hvězdy z baráků
i u nás měli vítr - fízlvé po třech stáli ,ze zad jim varovně trčely samopaly.
Maďarská revolta padla na celý čáře a u nás v ulici sebrali zelináře.
On to byl celkem srab, nedělal veci odvážné, jenom mu nad výkladem nesvítilo jedno ´e´.
Když zavřu oči, ta chuť mi přijde na rty a minulost rozdává vzpomínky jak karty
když na nás valilo se jako lavina tohleto prohnilý ovoce z Lenina.
Lži jak když tiskne měl ten systém za krédo. když bylo na Hradě "ušatý torpédo".
Na Hlavní soud psal nekdo v noci "Lidé bděte! A neblbněte, sem se všichni nevejděte"!
Už nešel zastavit ten řetez knokautů, postihnul kněze, letce, vůdce od skautů,
a taky soudruhy z různě vysokých poloh si mlsně vychutnával jejich vlastní moloch.
A snad jen kdybych bejval v týhle době nežil, baštil bych někomu, kto k nim šel, že jim věril.
Sebrali kníhkupce dva hoši od StB, že dal do auzláku tři knížky vedle sebe.
"Chceme žít!", "Daleko od Moskvy", "V stínu mrakodrapů" a pod to ten dobrák natáh mapu.
Když přivřu oči, ta chuť mi přijde na rty a minulost rozdáva vzpomínky jak karty
když na nás valilo se jako lavina tohleto prohnilý ovoce z Lenina.
Jsme k tomu ovoci tak nějak trochu slepí, nekteří sadaři ho mají plné sklepy.
Snaží se podstrčit je tomu, kdo je nezná, tak, jako Sněhurce ta převlečená kněžna.
To sú, podľa skupiny Greenhors, spomienky na minulosť, nie na budúcnosť!
