9. března 2012 opět v hlavním městě bahrajnu proběhla jedna z několika desítek demonstrací. Desítky tisíc lidí požadují totální politické změny. Je to téměř rok, co bylo potlačené původní povstání. Tanky cizích armád střílely do bahrajnských demonstrujících. Snad každý si pamatuje ty hrozné záběry pochodujících saudských vojáků. Ne každý si tady v Evropě všiml, že k podobnému zásahu došlo také za pomoci pákistánských vojenských složek.
Zkrátka svět je ovládaný médii, a ten velmi rád zapomene na utajované násilí. Onoho nedávného 9. března se na protestní pochod v Bahrajnu vydalo na 100 000 lidí. Skoro nekonečný špalír pokojně demonstrujících o délce jednoho kilometru se dožadoval konečné změny a konce tyranie. Některé místní zpravodajské servery udávají až půlmilionovou účast. Ať je počet demonstrujících jakýkoli, 9. březen 2012 byl největším bahrajnským protestním dnem v historii tohoto ministátečku. Velmi málo zahraničních webů informovalo o tomto dni.
Bezpečnostní síly během této demonstrace používaly slzný plyn a gumové projektily. Není tomu jestě tak dávno, kdy před rokem vzduchem poletovaly projektily tanků nemilosrdně namířených proti pokojným protestujícím. Bahrajnský rok 1968 si vybral svou daň v podobě několika tisíc mrtvých. Perlové náměstí hlavního města Bahrajnu se stalo nakrátko novým náměstím Tahrir požadujícím svobodu, požadující skutečná lidská práva. Stejně jako v hluboké socialistické minulosti byly naděje Čechoslováků zakopány Sovětským svazem do věčných lovišť, tady na Arabském poloostrově to byla Saudská Arábie, ta si bez problému zahrála na hrobaře lidských práv.
Bahrajnské protesty začaly velmi krátce po výzvě šíitského duchovního Isa Kásima, který vyzval obyvatele Bahrajnu, aby pomohli oživit prodemokratické hnutí. Za velkého mediálního humbuku, za toho levného zájmu západních médií prodemokratické skupiny v Bahrajnu v čele s duchovním Kásimem požadovaly odstoupení bahrajnského krále Hamad bin Isa Al Khalifiho. Šíitský duchovní se stal hlavní vůdčí osobností bahrajnského boje za svobodu. Naabel Rajab, prezident Bahrajnského centra pro lidská práva, řekl televizní panarabské společnosti Al- Jazeera: „ Máme jasné požadavky: Konec diskriminace a nové rozdělení bohatství a moci a přistoupení k mezinárodní úmluvě o lidských právech“ . Veškeré bohatství v Bahrajnu je totiž nespravedlivě poskytované pouze některým vysoce postaveným sunnitům. Stejně tak jsou v Bahrajnu velmi krutě potlačovaná lidská práva. Šíité jsou diskriminováni a nemají například právo na místa ve státní správě, i když v Bahrajnu žije naprostá většina šíitů.
Obyvatelé Bahrajnu nemohou zapomenout na saudské vměšování se do vnitrostátních událostí. Bahrajnská parafráze na sovětskou okupaci Československa vryla do duší Bahrajnců velmi hluboké brázdy. Saudové ze strachu před šířením touhy lidí pro demokracii a svobodě, v zájmu své kruté vlády raději provedli pomocné vojenské tažení. Rada pro spolupráci v Zálivu vyslala saudské tanky do bahrajnských vesnic a měst. Nemilosrdně, s obrovskou brutalitou došlo k potlačení demokratizačních procesů. Na 2000 vojáků saudské armády a dalších zemí Perského zálivu vstoupili v březnu minulého roku na území Bahrajnu. Irák Saddáma Husajna coby nárazníkové pásmo mezi Íránem a Saudskou Arábii za důkladné pomoci USA zmizel, a tak nebohá zemička přebírá jeho nevděčnou roli. Saudská Arábie obviňuje Írán z podpory tamějších šiítů za účelem nastavení nerovnováhy v regionu.
Přes 70 % Bahrajnců jsou totiž obyvatelé šíitského vyznání. V očích Saudů je demokratizační proces pouhým sektářským projevem. Kam se ztratilo to Saudy prohlašované sektářství, když v demonstracích na ulicích Bahrajnu nedemonstrují pouze šíité, ale také sunnité. Obě dvě skupiny obyvatel požadují totální změny ve společnosti. Politická prohlášení Saudské Arábie ospravedlňující vojenské vměšování jsou totálními nepravdami. Březnové demonstrace roku 2012 nejsou sektářská. Pouze ohrožují totalitní královskou moc v samotné Saudské Arábii. Saudskoarabské protesty, které jsou nyní držené pod pokličkou, mohou být živeny vodou pocházející z protivládních snažení bahrajnské opozice. Šíité obývající východní oblasti Saudské Arábie jsou diskriminováni, jsou vyloučeni z politického života, a tak se velmi rádi přidají k bahrajnským protivládním aktivitám.
Disent v Saudské Arábii není zcela rozdělený podle náboženských frakcí. Například několik desítek žen bylo v Saudské Arábii zraněno při demonstraci proti diskriminaci žen. Saudská pořádková a náboženská policie velmi brutálně zasáhla. Spojené státy ignorují protesty v Bahrajnu. Finančně podporují zejména opozici v Sýrii, nové vlády v Egyptě a Líbyi. Místo toho Spojené státy tlačí na Bahrajn s uzavřením obchodní dohody o dodávkách zbraní, které budou posléze použité na potlačení demonstrací.
Obamova administrativa našla mezeru v předpisech, pomocí které je možné dodávat zbraně bez souhlasu parlamentu. Americká zbrojní dohoda přichází také v době, kdy se sama Amerika cítí být ohrožena íránským jaderným programem, který je podle uniklých depeší WikiLeaks již dávno zničený Izraelem za pomoci Kurdů. Navíc americké námořnictvo, respektive jeho pátá námořní flotila, má své stanoviště právě v Bahrajnu. Odtud americké námořnictvo podniká veškeré své operace v regionu Perského zálivu. Tato pátá flotila umožňuje Američanům snadný přístup k Hormuzskému průlivu, který je strategický pro světový obchod s ropou. Spojené státy nejsou ochotné ohrozit podporou demokratických sil v Bahrajnu svá vlivná místa. Proto je také podporována Saudská Arábie. Proto také budou prodávané zbraně vládním představitelům Bahrajnu, a proto také není problematika bahrajnského boje za svobodu na televizních obrazovkách.
Zatímco Amerika ignoruje porušování lidských práv v Bahrajnu, ostatní arabské státy, ale i různé skupinky po celém světě stupňují podporu dodávanou bahrajnským opozičním silám . Zatímco lidé pochodovali bahrajnskými ulicemi hlavního města Manáma, tisíce Iráčanů vyšlo do ulic také.
I když je lidem předkládána poslední dobou pouze Sýrie, Bahrajn se v krvi topí také. Té krve je tady možná mnohem více, protože světové velmoci se v zájmu svých ekonomik otáčejí k bahrajnským zraněným a mrtvým čelem zády.
ČLÁNEK TAKÉ VYŠEL NA MÉM OSOBNÍM WEBU http://www.hrebenar.eu :
Bahrajn trpí stále, pouze média zapomněla na ochranu lidských práv
