Viktor Hugo:Jersey, leden 1853/Veselý život- závěr:
Ti lumpy, lupiči, větší než byli kdysi,
chtivými tesáky hryžou lid, kruté krysy,
nacpou se na kdekom
bez srdce, se dvěma tvářemaq darebáků.
"Eh! Básník!" říkají:"ten chodí s hlavou v mraku!"
Budiž. Zrovna jako hrom.
ono se vlastně za ta léta, století nezměnilo víc než technika: Nebo i lidé?
Jací jsme v době TEĎ? Závistiví, rouhačtí, zbabělí, hladoví; a také milosrdní, milující, křehcí vůči sobě, silní k druhým:!
Jaký jsi, živote v době teď?
í Věky jsi šel, krvácel,
rodil ses,
umírals,proplétal ses
přírodou jako stvol liány;
Bezbranný vynalézáš
zbraně
na něž pokládáš sám sebe.
Zebeš, když nenávidíš;
vzápětí se stydíš
sám
za svou tvář
Samotář? Ne!
V skutku milující,
hledajíc cestu k lásce
šlapajíc po všem co míjíš;
Však miluješ
a sílíš; Kam až
dojde tvé séměPověz!
Neb já tě provázím.
