Dvořákova stezka z Kralup do Nelahozevsi

Dvořákova stezka je pohodlná cesta mezi Kralupy a Nelahozevsí, severně od Prahy. Na levém břehu Vltavy jsou tu unikátní skalní útvary. Nejlépe jsou vidět právě v zimě, dokud mají stromy a křoví ještě holé větve.

Písmo: A- | A+
Diskusia  (0)

Máte raději teplo než zimu? Když se usazovaly horniny, které vidíme na Dvořákově stezce, byl český masiv na své dlouhé cestě od jihu k severu blízko rovníku. Tehdy, před více než 300 miliony let, u nás byly tropy, ale v Austrálii, jižní Americe, jižní Africe a Indii se podařilo nalézt doklady tehdejšího zalednění. Srážkou dvou kontinentů – jižní Gondwany a severní Eurameriky vznikl superkontinent Pangea. Vyvrásnilo se rozsáhlé pohoří, které se táhlo od Irska až do střední Evropy. V té době vznikla také většina našich komplexů hlubinných vyvřelin – plutonů a došlo i k metamorfóze velkých horninových komplexů.

SkryťVypnúť reklamu
SkryťVypnúť reklamu
SkryťVypnúť reklamu
Článok pokračuje pod video reklamou
SkryťVypnúť reklamu
Článok pokračuje pod video reklamou

Ve svrchním karbonu vznikly mezi horskými pásmy (proto se jim také říká mezihorské) pánve. Mezi jejich zbytky patří i pánve v okolí Plzně a Kladna. Vytvářela se zde jezera a mokřady. Z okolí bylo naplavováno velké množství sedimentů. Nahromaděná rostlinná hmota poskytla materiál na uhelné sloje, které byly do nedávna těženy. Pokusy o těžbu uhlí přímo u Dvořákovy stezky byly neúspěšné.

Horniny, se kterými se na Dvořákově stezce setkáme, jsou pískovce, slepence a arkózy. Materiál do pánve byl splaven řekou z okolního území. Na několika místech se v jemnějších sedimentech podařilo nalézt i zbytky tehdejších rostlin. Nad horninami karbonského stáří jsou ještě mnohem mladší křídové horniny, většinou pískovce, ve kterých jsou místy i zkameněliny (obvykle velmi špatně zachované). Jsou dokladem rozsáhlé mořské záplavy ve svrchní křídě.

SkryťVypnúť reklamu

Skály na Dvořákově stezce vznikly na levém břehu Vltavy, která zde teče k severu, při jejím zahlubování. Na pravém břehu nejsou – projevuje se tu vliv otáčení Země. Na skalách je krásně vidět voštinové zvětrávání (aeroxysty). Méně odolné partie vyvětrávají selektivně působením vody, ledu a větru. Velikost voštin je obvykle jen několik dm, v některých případech však vznikají i pseudokrasové dutiny několik metrů hluboké. Na těch se pravděpodobně podílela i říční eroze Vltavy.

Regulace Vltavy omezila erozi. Ta je však nutná pro obnovu zdejších skal. Vlastně je tak urychlen jejich postupný zánik.

A co má společného stezka s hudebním skladatelem Antonínem Dvořákem? Narodil se v Nelahozevsi roku 1841, kde žil s rodiči . Jeho otec byl řezníkem a hospodským, živnost provozoval v pronajatém domě. V roce 1853 se celá rodina přestěhovala do Zlonic. V době, kdy bylo mladému Dvořákovi devět let, byla budována železniční trať přes Nelahozeves. Je možné, že právě v tom je základ jeho zájmu o vše, co souviselo s dopravou.

SkryťVypnúť reklamu
Obrázok blogu

Výška vody při jednotlivých povodních

Obrázok blogu

Začátek zvětrávání - na skále se vytváří drobné prohlubeniny

Obrázok blogu

Krásu skal oceníme jen do chvíle, než zmizí za clonou listí.

Obrázok blogu

Všechny dutiny jsou malé, maximálně několikametrové

Obrázok blogu

Kluci tady mají skvělé prolézačky

Obrázok blogu

Co vznikne, záleží na složení horniny a době zvětrávání

Další fotografie jsou v galérii.

Karel Drábek

Karel Drábek

Bloger 
  • Počet článkov:  15
  •  | 
  • Páči sa:  0x

Psát budu hlavně o přírodě, o drobných i větších věcech, které lidem často unikají. Texty a fotografie autora jsou volné pro nekomerční využití. Zoznam autorových rubrík:  CestováníVědaSúkromné

Prémioví blogeri

Věra Tepličková

Věra Tepličková

1,079 článkov
Martina Hilbertová

Martina Hilbertová

50 článkov
Radko Mačuha

Radko Mačuha

232 článkov
Tupou Ceruzou

Tupou Ceruzou

319 článkov
Lucia Šicková

Lucia Šicková

4 články
Monika Nagyova

Monika Nagyova

299 článkov
reklama
reklama
SkryťZatvoriť reklamu