Chráněný přírodní výtvor Panská skála Kamenné varhany) u Kamenického Šenova zase až tak zcela přírodní není. Nebýt lidské činnosti, zůstal by skryt pod zemí a vědělo by o něm (možná) jen pár odborníků. Jde vlastně o docela obyčejný lom na stavební kámen. Kdysi to byl jen jeden z mnoho kopců v Českém středohoří. Skála i dnes dosahuje až k povrchu, byly zde tedy ideální podmínky ke vzniku skalní stepi. Taková místa dnes chráníme a většinou je to dobře. Na druhou stranu spousta starých lomů a lůmků zaniká. S nimi nejen často nenahraditelné lokality, ale i památky na práci našich předků.
Panská skála (nebo také Kamenné varhany) je jeden z mnoha dokladů třetihorní sopečné činnosti u nás. Je z nefelinického tefritu, tedy (pokud nebudeme zcela přesní) z čediče. Jde o zbytek sopouchu, kterým bylo magma přiváděno na povrch. Kráter někdejší sopky byl nejméně 50 metrů nad současným terénem. Sloupcová odlučnost vznikla při pomalém tuhnutí magmatu. Šestiboké (někdy pětiboké) sloupce o průměru asi 20 cm jsou dlouhé až 12 metrů, protože jsou však odkryty jen částečně může být jejich délka i větší.
Sloupcovitá odlučnost je u čedičových hornin poměrně častá. Sloupy jsou umístěny kolmo k místu, odkud probíhalo ochlazování. U Panské skály ukazují tedy k někdejšímu povrchu, u známé Čertovy zdi jsou ze sloupců vodorovně uspořádaných (jde o žíly a ochlazování probíhalo ze stran, kde byla chladnější hornina), Vrkoč u Ústí nad Labem je má dokonce vějířovitě uspořádané).
Panská skála je lom, založený ke konci 18. století. Čedičové sloupy se používaly na zdi, silniční patníky a pro velkou odolnost proti působení mořské vody se dokonce vyváženy do Holandska na stavbu mořských hrází. Nápadné sloupy byly však natolik unikátní, že vznikla iniciativa místních spolků k jejich ochraně. V roce 1895 byla další těžba zakázána – tím se Panská skála stala naší nejstarší geologickou rezervací.
Vyhlášení ochrany a skutečná ochrana ovšem nejsou totéž. Zákaz byl jen formální a v těžbě se pokračovalo – nejdříve do šířky a pak do hloubky. Konečný zákaz těžby přišel až v roce 1948. Dnes je Panská skála chráněna jako Národní přírodní památka.
Pokud jste se tam snad ještě nepodívali, vzpomeňte si na filmovou pohádku Pyšná princezna. Panská skála v něm byla využita jako atraktivní dekorace.
Sloupy vytvořila příroda, ale odkryli je až lidé
Podle sešlapané trávy se dá odhadnout návštěvnost tohoto místa
Sloupy jsou až 12 m dlouhé
Detail sloupů u vrcholu skály
Vrchol skály - větráním se hrany sloupů zaoblují
Tak asi vypadala skála pře založením lomu - velikost sloupů se nedá určit
U povrchu se sloupy příčně rozpadají
Skála u vrcholu - sloupy na příčném průřezu
Varhany jsou pro tuto stěnu lomu přiléhavý název
Lom je udržován, náletové dřeviny jsou odstraňovány
Pro horolezce lákavé, ale zakázané místo
Francouzi zde natáčeli film o Merlinovi
Zatopená spodní etáž
Místo poslední těžby v lomu - dnes se zde rozmnožují obojživelníci
Pohled od Panské skály k severu
České středohoří
