Panská skála (Kamenné varhany)

Příroda dokáže fantastické věci. Abychom je však mohli vidět, je někdy nutná lidská pomoc. Celou řadu nádherných míst máme jen proto, že je lidé dotvořili – třeba těžbou kamene v lomech.

Písmo: A- | A+
Diskusia  (7)

Chráněný přírodní výtvor Panská skála Kamenné varhany) u Kamenického Šenova zase až tak zcela přírodní není. Nebýt lidské činnosti, zůstal by skryt pod zemí a vědělo by o něm (možná) jen pár odborníků. Jde vlastně o docela obyčejný lom na stavební kámen. Kdysi to byl jen jeden z mnoho kopců v Českém středohoří. Skála i dnes dosahuje až k povrchu, byly zde tedy ideální podmínky ke vzniku skalní stepi. Taková místa dnes chráníme a většinou je to dobře. Na druhou stranu spousta starých lomů a lůmků zaniká. S nimi nejen často nenahraditelné lokality, ale i památky na práci našich předků. 

SkryťVypnúť reklamu
Článok pokračuje pod video reklamou

Panská skála (nebo také Kamenné varhany) je jeden z mnoha dokladů třetihorní sopečné činnosti u nás. Je z nefelinického tefritu, tedy (pokud nebudeme zcela přesní) z čediče. Jde o zbytek sopouchu, kterým bylo magma přiváděno na povrch. Kráter někdejší sopky byl nejméně 50 metrů nad současným terénem. Sloupcová odlučnost vznikla při pomalém tuhnutí magmatu. Šestiboké (někdy pětiboké) sloupce o průměru asi 20 cm jsou dlouhé až 12 metrů, protože jsou však odkryty jen částečně může být jejich délka i větší.

Sloupcovitá odlučnost je u čedičových hornin poměrně častá. Sloupy jsou umístěny kolmo k místu, odkud probíhalo ochlazování. U Panské skály ukazují tedy k někdejšímu povrchu, u známé Čertovy zdi jsou ze sloupců vodorovně uspořádaných (jde o žíly a ochlazování probíhalo ze stran, kde byla chladnější hornina), Vrkoč u Ústí nad Labem je má dokonce vějířovitě uspořádané). 

SkryťVypnúť reklamu

Panská skála je lom, založený ke konci 18. století. Čedičové sloupy se používaly na zdi, silniční patníky a pro velkou odolnost proti působení mořské vody se dokonce vyváženy do Holandska na stavbu mořských hrází. Nápadné sloupy byly však natolik unikátní, že vznikla iniciativa místních spolků k jejich ochraně. V roce 1895 byla další těžba zakázána – tím se Panská skála stala naší nejstarší geologickou rezervací.

Vyhlášení ochrany a skutečná ochrana ovšem nejsou totéž. Zákaz byl jen formální a v těžbě se pokračovalo – nejdříve do šířky a pak do hloubky. Konečný zákaz těžby přišel až v roce 1948. Dnes je Panská skála chráněna jako Národní přírodní památka.

SkryťVypnúť reklamu

Pokud jste se tam snad ještě nepodívali, vzpomeňte si na filmovou pohádku Pyšná princezna. Panská skála v něm byla využita jako atraktivní dekorace.

Obrázok blogu

Sloupy vytvořila příroda, ale odkryli je až lidé

Obrázok blogu

Podle sešlapané trávy se dá odhadnout návštěvnost tohoto místa

Obrázok blogu

Sloupy jsou až 12 m dlouhé

Obrázok blogu

Detail sloupů u vrcholu skály

Obrázok blogu

Vrchol skály - větráním se hrany sloupů zaoblují

Obrázok blogu

Tak asi vypadala skála pře založením lomu - velikost sloupů se nedá určit

Obrázok blogu

U povrchu se sloupy příčně rozpadají

Obrázok blogu

Skála u vrcholu - sloupy na příčném průřezu

Obrázok blogu

Varhany jsou pro tuto stěnu lomu přiléhavý název

Obrázok blogu

Lom je udržován, náletové dřeviny jsou odstraňovány

SkryťVypnúť reklamu
Obrázok blogu

Pro horolezce lákavé, ale zakázané místo

Obrázok blogu

Francouzi zde natáčeli film o Merlinovi

Obrázok blogu

Zatopená spodní etáž

Obrázok blogu

Místo poslední těžby v lomu - dnes se zde rozmnožují obojživelníci

Obrázok blogu

Pohled od Panské skály k severu

Obrázok blogu

České středohoří

Karel Drábek

Karel Drábek

Bloger 
  • Počet článkov:  15
  •  | 
  • Páči sa:  0x

Psát budu hlavně o přírodě, o drobných i větších věcech, které lidem často unikají. Texty a fotografie autora jsou volné pro nekomerční využití. Zoznam autorových rubrík:  CestováníVědaSúkromné

Prémioví blogeri

SkryťZatvoriť reklamu