Na vrchol, do výšky 643 m. n. m. vede pohodlná cesta jen s mírným stoupáním. Přesto jsou tu výhledy do širokého okolí, krajině dominují Velký a Malý Roudný. Jsou to také sopky, jen trochu starší, než Venušina sopka.
V třetihorách tlaky pocházející ze vznikajících Alp a Karpat rozlámaly Český masiv. Zlomy dosahovaly do hloubek více než 30 km, do horní hranice svrchního zemského pláště. Zlomy umožnily výstup magmatu. Tam, kde se magma dostalo až na povrch, vznikly sopky. Jedno z center vulkanické činnosti je právě v Nízkém Jeseníku u Bruntálu. Sopečná činnost tady trvala až do počátku čtvrtohor.
Venušina sopka je zbytek malého stratovulkánu. Přeloženo do češtiny to znamená vrstevnatou sopku. Střídají se tu vrstvy lávy s vrstvami sopečných vyvrženin. Dnešní (ovšem daleko větší) podobná sopka je třeba Etna. Zbytkem velkého stratovulkánu jsou i Doupovské hory.
Na vrcholu sopky má být kráter. Na Venušině sopce najdeme sníženiny, nerovný povrch, ale kráter tu už dávno není. Pouze zbytky starých lomů, ve kterých se těžily tufy používané ke stavebním účelům mohou tvarem kráter vzdáleně připomínat. Vzhledem a červenohnědou barvou připomínají zdejší tufy strusku. Jsou složeny z popela, drobných kamínků (lapilli), škváru připomínajících kusů lávy a sopečných pum. Právě z Venušiny sopky pocházejí nejkrásnější nálezy sopečných pum od nás. Můžete se pokusit nějakou najít. Když ji sopka vyvrhla jako těstovitý kus lávy, získala při letu vzduchem charakteristický kapkovitý nebo vřetenovitý tvar.
Střídala se zde explozivní činnost s klidnějšími výlevy lávy. Protože relief krajiny měl sklon k severu a východu, proudy lávy tekly tímto směrem. Průzkum pomocí vrtů ukázal, že se zde vylila láva celkem 3x. Stáří je 2 – 0,8 milionu let. Lávové proudy vyplnily především sníženiny terénu. Protože jsou odolnější než okolní horniny, tvoří dnes mírné hřbítky. Největší lávový proud má délku přibližně 1 km a šířku 700 m. Vlastně jsou to dva různě staré lávové proudy. Dohromady tvoří vrstvu silnou asi 14 m. Láva částečně vyplnila a přehradila údolí Černého potoka, který tehdy tekl asi o 12 m výše než dnes, takže tu po nějakou dobu bylo menší jezero. V lávovém proudu byly nalezeny několik desítek m dlouhé dutiny. Možná vznikly jako lávové tunely, nebo se jen jedná o místa, kde voda odnesla sypký materiál.
Průřez lávovými proudy odkryly lomy. Hornina je čedič, podle přesnější terminologie nefelinický bazanit. Má černošedou, místy šedou nebo nafialovělou barvu. Těžil se jako materiál pro výrobu kvalitního štěrku. Při podrobné prohlídce jsou v čediči patrné drobné zelené nebo žlutozelené krystalky olivínu. Severní lom je dnes zcela zarostlý, do jižního vede krátká naučná stezka. Oba lávové proudy jsou uloženy nad sebou. Spodní vytváří nápadné sloupy. Jsou většinou šestihranné, rozpukání je důsledkem smršťování horniny při jejím ochlazování. Jsou svislé, jen v pravé části lomu šikmé v závislosti na reliefu terénu, po kterém láva tekla. Horní proud má odlučnost spíše balvanitou nebo bochníkovitou. Mezi lomy byla údajně lávová jeskyně, dnes však převažuje názor, že šlo spíše umělou štolu.
Čedičové sloupy zde jsou nejkrásnější ukázkou sloupcovitého rozpukání čediče na Moravě. Jsou právem chráněny jako přírodní památka Lávový proud u Meziny. Jak k lávovému proudu, tak i na vrchol Venušiny sopky vede naučná stezka.

Kopce na obzoru jsou další sopky - Velký a Malý Roudný

Pohled na Nízký Jeseník

To není kráter ani lávová jeskyně, ale místo těžby tufů

Tufy vypadají jako obyčejná škvára

Dutiny vznikly těžbou méně pevného tufu

Odborný název těchto kamínků jsou lapilli. Podobné zasypaly kdysi Pompeje

Lávový proud se rozpadá na sloupy

U povrchu se sloupy balvanitě rozpadají

Lávový proud byl odkryt při těžbě kamene

Celkový pohled na opuštěný lom

Rozdílný rozpad horniny ukazuje, že ve skutečnosti jde o dva lávové proudy

V centrální části lomu jsou sloupy nejlépe zachované

Při zvětrávání se sloupy rozpadají do jednotlivých kamenů

Většinou jsou sloupy pětiboké nebo šestiboké

Hornina se postupně rozpadá a stěna lomu zarůstá

Detail nejlépe vyvinutých sloupů

Zdejší sloupcovitá odlučnost je považována za nejkrásnější na Moravě

Dílo přírody odkryté člověkem

Sloupy ukazují k původnímu povrchu

Detail zvětrávání sloupů

Mladší lávový proud se rozpadá spíše do velkých balvanů

Sloupy jsou trochu nepravidelné. Souvisí to s chladnutím lávového proudu

Lom je chráněn jako přírodní památka