.
Denníkové záznamy Rajskej
V Literárnom archíve Národného múzea v Prahe sa nachádzajú denníkové záznamy prvej českej učiteľky Bohuslavy Rajskej z jej cesty do Bratislavy 22. a 23. mája 1841. Jej sprievodcom po meste bol učiteľ na evanjelickom lýceu Ľudovít Štúr, známy v Čechách ako výrazná postava slovenského hnutia. Niektoré pasáže z denníkových záznamov publikovala pred časom česká slovakistka Zdenka Sojková, ďalšie ešte v 19. storočí česká spisovateľka Žofie Podlipská.
.
Rajskej príchod do Bratislavy
Česká učiteľka Bohuslava Rajská prišla spoločne so sestriným manželom Josefom Fričom a ich priateľom Josefom Podlipským do Bratislavy parníkom po Dunaji z Viedne v sobotu 22. mája 1841 o pol ôsmej večer. Na brehu ich už čakali štyria lyceisti, medzi nimi Samuel Štúr, mladší brat Ľudovíta. Zaviedli ich do bytu Ľudovíta Štúra, ktorý sa nachádzal na rohu dnešnej Panenskej a Kozej ulice (dnes už táto budova nestojí). Čakali tam na neho asi 15 minút. Do svojho denníka 24-ročná Bohuslava Rajská o 26-ročnom Ľudovítovi Štúrovi napísala:
Pak mě spatřiv, též se ke mně posadil, a vítajíc mě, byl velmi srdečný. Za nějakou chvíli jsme se do našeho hostince odebrali. Přišlo ještě více mladíků a připojili se k nám. Štúr mně podal ruku, a vedouc mě, povídal o stavu tamějších věcí, vyptával se, jak to u nás stojí, co dělají všechny, ano na každého zvlášť se upamatoval.
.
Štúr Rajskej: Položte mi ruku na ranu - zahojí sa
V sobotu neskoro večer sa dohodli, že v nedeľu skoro ráno sa opäť stretnú a pôjdu do hôr v okolí Bratislavy. Stretli sa už o pol šiestej pred hostincom, vrátane Štúra, a išli. Bohuslava Rajská sa vo svojich poznámkach zmieňuje aj o Štúrovom páde v septembri 1840 v Hradci Králové, pri ktorom si zlomil ruku a ktorá nemusela byť ešte v máji 1841 úplne zahojená. Všeobecne sa vedelo, že ruku mu liečila Marie Pospíšilová z královohradeckej rodiny českého nakladateľa Jana Pospíšila, ktorej potom Ľudovít Štúr písal do časopisu ľúbostné verše. Bohuslava Rajská si do denníka napísala:
Štúr nabídl mně rámě, na kteréž zdráhala jsem se zavěsit vědouc, že si byl ruku v Králově Hradci zlámal a že dosud zahojena nebude. Mé zdráhání však nespomohlo ničeho, žertem prohodil, že mu ji úplně zahojím, když ruku na ni vložím, a již mne chopil a rychle šlo to do výšiny.
.
Štúr a Rajská si vymenili poľný kvietok
Keď sa všetci vrátili z hôr, rozišli sa. Bohuslava Rajská však išla so Štúrom do jeho bytu. V poznámkach si napísala:
Ukázal mi Zoru a prosil mě, abych ji na památku tohoto dne přijala, abych pilně čtla Hollého básně. (Po zpáteční cestě utrh modré kvítko (Veronica triphyllos) a podal mně ho na upamatování. Já to samé učinila. Má-li pak ho ještě? Já ho mám v Zoře, mně bude věčně drahé.) Posadil se ke mně a velice se těšil, že jsem na všem podíl brala; i jednou v srdečnosti objala mě ruka jeho a on mě přitiskl k sobě.
.
Štúr kúpil Rajskej pomaranče
Neskôr prišli aj ostatní – bavili sa do jednej hodiny po poludní. Potom Česi s Ľudovítom Štúrom odišli na obed do hostinca. Následne do hostinca prišli aj ostatní Slováci a s Čechmi si vzájomne písali odkazy do pamätníkov. O šiestej v nedeľný večer išli na záver pobytu ešte do Petržalky do parku. Bohuslava Rajská o Štúrovi písala:
Stála jsem tam vedle něho, mou ruku na jeho rámě položenou. My jsme v tom okamžení stejně cítili. Ó, proč nás musíte opustit! šeptal. – Ach, já právě též na brzké loučení byla vzpomněla (...) Vtom přišli dva kluci s pomerančemi, on koupil dva a prosil mě, bych je vzala s sebou. (...) Němě jsme se do hostince odebrali. Krátký čas jsme tam pobyli a deset hodin tlouklo, pošta přijela a my museli se loučit. On mě pevně držel za ruku, jakoby mě rád ještě okamžení zadržel. (...) On mě doved ku kočáru, stiskl a políbil mi ruku srdečně. Ó, jak mně bylo bolno! Asi třikrát jsme si podali ruku.
.
Pozoruhodný portrét Rajskej
V Národní galerii v Prahe sa nachádza portrét Bohuslavy Rajskej od slovenského maliara Jozefa Klemensa. Podľa českého kunsthistorika Lubomíra Sršňa ho Klemens namaľoval v r. 1840-1, keď študoval v Prahe. Svojou ideovou koncepciou ide o dobovo pozoruhodný portrét, lebo propaguje prírodovedné vzdelávanie žien, o čom hovoria pomôcky na chemické a fyzikálne experimenty, ktoré Rajská používa:
