Toulá se...

Toulá se...

Toulá, tmavým lesem pomalým krokem,

už nehledá, už nechce být sokem.

Jen zavětřit stopu, spatřit...

Kde je ta zakletá,

ta malá divka, co nocí ve vlčici se mění,

ještě spí, ještě neslyší duší souznění.

Dál toulá se...

Kde vydat se...

Kam vedou mne mé kroky,

snad bloudím už měsice, celé roky.

Zas uštván padám, usínám...

Mramorová koule sháší poslední studánky,

snem pobádán: "Utíkej!"

...utíkej, až den se zas skončí...