Rozhodl jsem se, nebýt ustrašeným duchovním nemluvnětem, který pod hrozbou trestů vykonává to, co učí kněží znající literu zákona, avšak Ducha Pravdy neznají. Děkuji jim, že mi ukázali Krista, ale dále již musím kráčet sám. Odhazuji berličku, kterou mi před rokem a půl podali, protože nyní mě podepírá mé vlastní srdce. Už nemám strach, že se ztratím. Vždyť ten kdo je ve Světle se nemůže nikdy ztratit a mým Světlem je Kristus. Jak bych se tedy mohl ztratit?
Už nemám strach prosit za odpuštění mých hříchů přímo Krista, který je ve mne, stejně tak, jako jsem já v něm. Už nepotřebuji zpověď prostřednictvím kněze. Vždyť nač mít kněze, když mám samotného Krista? Můj upřímný pláč nad chybami, kterých jsem se na duchovní cestě dopustil, je už samotným vykoupením.
"Mzdou za hřích je totiž SMRT; ale ZDARMA daný Boží dar je věčný život v Kristu Ježíši, našem Pánu." ( Řím. 6: 23 )
"Zákon Ducha, jenž dává život v Kristu Ježíši tě osvobodil od zákona hříchu a smrti. ( Řím. 8:2 )
"Vy nejste v těle, ale v duchu, vždyť ve vás přebývá Boží Duch. Kdo nemá Kristova Ducha, ten mu nenáleží, ale pokud je ve vás Kristus, pak třebaže je tělo vzhledem k hříchu již mrtvé, Duch je vzhledem ke spravedlnosti životem. A jestliže ve vás přebývá Duch Toho, jenž vzkřísil Ježíše z mrtvých, dá Ten, jenž vzkřísil Krista Ježíše z mrtvých, také vašim smrtelným tělům život prostřednictvím svého Ducha, který ve vás přebývá." ( Řím. 8:9-11 )
Neříkám, že úplně přestanu navštěvovat kostely, ale každá má návštěva kostela bude jen připomínkou mého vnitřního chrámu, ve kterém přebývá můj Duch. Neříkám, že církev je špatná, protože si moc dobře uvědomuji, že pro mnoho věřících je církev tím, co je udržuje aspoň trochu v oněch lidských hranicích, kdy dobro je ještě ideálem, které chtějí následovat a společenství jim dává jakousi sounáležitost a možnost prožít v ní svou duchovní školku. Proto církev nezavrhuji. Je určená pro ty, kteří nejsou schopni nalézt v sobě sílu jednat ze své vlastní svobodné vůle a potřebují ještě, aby je někdo na jejich cestě vedl, byť by to byl i slepec. Když však svou vnitřní sílu v sobě najdou, už žádnou lidmi vytvořenou organizaci potřebovat nebudou. Kristova Církev je Církví Ducha a jako taková je NEZNIČITELNÁ! A brány pekelné ji nikdy nepřemůžou!
Pochopil jsem, že když nějaká lidská organizace tvrdí, že jen skrze jejich církev je možná spása, tak takováto církev LŽE! A potom lež vydává za pravdu a Pravdu za lež! Mé malé srdce však říká, že každý, kdo uvěří v Ježíše Krista, tedy každý kdo se rozhodne pro Život, bude spasen, protože už jen samotné toto rozhodnutí je spásonosnou Milostí živého Boha. Mé malé srdce dále říká: "Co začneš milovat (světským způsobem, tedy nedokonale, iluzorním způsobem ), opusť to! Miluješ církev? Opusť ji. Jakákoliv závislost na čemkoliv světském, je vězením. Dokonce i na lásce. Láska pokud je opravdová, musí být svobodná a pokud taková není, tak je jen pseudo-láskou. Ale abyste mi dobře porozuměli, co míním tím výrokem - Co začneš milovat, opusť to - tak vám to ještě blíže ozřejmím.
"Naše láska, pokud jsme zaoděni do této hmoty, je vždycky nedokonalá. A když touto nedokonalou láskou něco, někoho milujeme, tak to nebo něco spoutáváme svým přirozeným egoismem člověka dočasně oblečeného do hmoty tohoto projeveného světa. Vždyť kdyby v nás tento mnohdy skrytý egoismus nebyl, už bychom netoužili někoho či něco milovat, protože bychom jenom milovali bez jakékoli touhy milovat. Můžete mi porozumět? A v podstatě se stáváme vězněm své vlastní lásky. A v tomto našem vězení, které jsme si vytvořili, není svoboda a tam kde není svoboda, tam není ani života. Až když opustíme omezenost, která nás svazuje, staneme se svobodnými a v té svobodě nacházíme teprve sebe a když najdeme sebe, najdeme i Boha. A jelikož ještě stále vím, že jste mi neporozuměli, tak svou myšlenku ještě více rozvedu.
V každé nedokonalé lidské lásce je už touha něco vlastnit, něco spoutat. Tato touha je u hmotného člověka přirozená a je přítomná v každém člověku, i přesto že je mnohdy nepostřehnutelná. Dokonce i člověk, který obětuje svůj život za druhého, je vězněm své touhy druhého člověka zachránit! Kdyby ho zachránil bez toho, aby ho zachránit chtěl, to je už jiná! Jenže to by musel jednat z čisté pozice Ducha a kdo z nás je něco takového v těle z masa toho schopný? Na této zemi jich přesto pár žije. Jsou to skrytí Mistři nejvyššího řádu, kteří mají obrovskou moc působit a napomáhat očišťujícímu vědomí Země.
Proto se vzdej nedokonalé lásky a obětuj ji v čase a prostoru na duchovním Kříži svého znovuzrození v Duchu! Co začneš milovat z pozice neprobuzeného člověka, OPUSŤ TO nebo budeš spoután, a zůstaneš vězněm své vlastní lásky, dokud neprohlédneš své vlastní okovy. Buď moudrý a jednej z pozice Moudrosti. Už teď, právě v této chvíli jsi dokonalým, pokud se tak rozhodneš, v souladu s Duchem Kristovým. Nejsi vůbec nemohoucí a slabý. Jsi nezměrný a tvá síla je nekonečná, protože spočívá v Bohu. Jak tedy můžeš být nedokonalý? Kněží ti však tvou nedokonalost budou připomínat při každé kázni. Jak jsi hříšný a jak jsi slabý! Ó slepci vedoucí slepé! Bůh nám dal svobodnou vůli, protože nechce, abychom byli pouhými zvířaty. Chce abychom byli tím kým jsme, dětmi Božími ve vší Slávě Božího určení. A tak jako se píše v listě Římanům: "Božími dětmi jsou křesťané díky DUCHU." Pokud se stále budeme schovávat za svou iluzorní nemohoucností a slabostí, vždycky se budeme schovávat jen před Pravdou a budeme žít ve lži. A to bude naším největším hříchem.
