Bylo to tak krásné jak tancovala v šeru svíček. S takovou radostí se usmívala. Díval jsem se na ni a ten pohled mě činil šťastným a ona jen tančila a tančila až jsem měl dojem, že se mi celá ztratí v tom tanci. Potom jsme tančili spolu. Hudba něžně plynula a my jsme se vznášeli na tónech melodie. Minulost se ztratila a budoucnost ještě nenastala. Bylo jen teď a to teď bylo tak osvobozující. Bylo tak krásné tančit a koupat se v její auře. A ona se jen smála a tančila jakoby to měl být její poslední tanec. Chvilkami mi připadala jako tančící derviš, jenž zapomněl na vše kolem, jakoby ji pohltila láska. Tak velmi mě dojímala její krása. I já jsem chtěl být tak svobodný a nespoutaný, jako byla ona; ale měl jsem strach vstoupit do víru okouzlení. Možná jsem se styděl tancovat a tak jsem raději zatoužil utopit se v jejím pohledu. Ale ona zhasla a dívala se na mě svými dotyky. Prsty se nám vzájemně proplétaly. Byl jsem tak strnulý, ale ona si mě přitáhla a přitiskla si mě až jsem slyšel tep jejího chvění. Potom našla mé srdce a objala ho až jsem zapomněl dýchat. Čas se zastavil ale mě to bylo v té chvíli úplně jedno. I kdyby celičký Vesmír v tu chvíli explodoval; ani bych si toho nevšiml. Bylo jen teď a na ničem jiném nezáleželo. Bylo tak krásné tancovat v jejím objetí.
