Život je především o našich rozhodnutích. Je důležité umět se správně rozhodnout, neboť každý čin, má i svůj logický důsledek. Když se rozhodneme, musíme být také připraveni nést následky našeho rozhodnutí, neboť za své činy jsme v plné míře zodpovědni. Jsme zodpovědni za to, co zasejeme. Zasejeme-li zlá semena, vyrostou špatné plody a naopak, zasejeme-li semena dobrá, budeme požehnáni dobrou setbou. Je jen na nás, jak se rozhodneme. Musíme si také uvědomit, že naše činy neovlivňují jen nás samotné, ale ovlivňují i životy našich přátel, příbuzných a v konečném důsledku i svět, ve kterém žijeme. My jsme tvůrci, v každé chvíli tvoříme svět svými činy a našimi rozhodnutími se přikláníme buď na stranu světla nebo tmy. Člověk často neuvažuje, jaké následky mohou mít jeho činy. Někdy se však stává, že člověk pokládá některé činy za dobré, protože jsou dobré z hlediska jeho poznání v té které chvíli. Má svou vlastní pravdu na základě vlastního prozření v danou chvíli. Jeho pravda ovšem není naší pravdou. Je jen pravdou jeho vlastního vývoje a každý člověk má svou vlastní pravdu vyplývající z jeho vlastního poznání. Naše činy teda odzrcadlují náš vlastní stupeň poznání; odzrcadlují to, kde právě jsme a kam směřujeme. Jedna má milovaná přátelská dušička, mě učí, že každému člověku musíme dát prostor na jeho vlastní rozhodnutí. Nikdy se nemůžeme rozhodovat za někoho jiného. Každý člověk musí být připravený přijmout své vlastní rozhodnutí a nést za něho i svou plnou zodpovědnost. Je právem každého člověka být ve svých rozhodnutích svobodným a nikým nespoutaným. Může se stát, že vidíme jak některá rozhodnutí toho či onoho člověka jsou nesprávná, ale také si musíme uvědomit, že naše vidění je odlišné od vidění ostatních. Tehdy se můžeme pokusit vnést svou vlastní interpretaci do chování druhé osoby, ale s tím, že mu ponecháme také prostor pro asimilaci našeho vlastního vnitřního vývoje a především pro sebevyjádření jeho vlastního rozhodnutí na základě jeho zkušeností. Nesmíme zapomenout, že každý člověk je na cestě svého vlastního vývoje a reaguje v souladu se svým poznáním. Každý jeho čin je teda jakýmsi právě zdolávaným schodem do království štěstí a harmonie.
