Písmo:
A-
|
A+
Diskusia
(2)
Ticho,
vzdálené hlasy,
zpívající řeka,
tančící moucha,
smutný hlas cvrčka...
Vše se zdá být tak vzdálené, jakoby to byl jen sen, který po čase vybledne a ztratí se do zapomnění.
Tisíce hlasů,
tisíce dotyků,
stejný počet zvuků,
a v ozvěně toho všeho
L
Á
S
K
A
Milující a věčně žehnající láska,
láska, která nechce brát, která chce pouze dávat;
L
Á
S
K
A
Jak krásné slovo, při kterém duše tančí,
tak svobodná,
tak hravá,
milující
a něžná...
Ticho a v tom tichu se vše ztrácí, všechna povrchnost se rozplývá a podstata, která klíčí ze semínka srdcí stává se světlem, které nepálí, které objímá, hladí a konejší...
To je zlatá říše světla,
to je blažené,
živé
TICHO.
