Sedmidenní válka s Polskem....

28.10.1918 vzniká po kapitulaci poraženého Rakouska-Uherska na části jeho bývalého území se schválením a potvrzením hranic Dohodovými mocnostmi nový stát - Československá republika

Písmo: A- | A+
Diskusia  (9)

Dohodnuté hranice však odmítá akceptovat jeho nově vznikající severní soused - Polsko a 31.10. obsazuje většinu Těšínska. A v dalším roce, sebevědomě si tvoříce nové hranice stylem "urvi co můžeš" rozpoutá několik válek s okolními státy. Československo je v celkem nezáviděníhodné situaci, jeho bojově nasaditelné jednotky se zatím nacházejí ve Francii, Itálii a Rusku, horko těžko skládá jednotky s dobrovolníků z bývalých Rakousko-Uherských (teď již rozpuštěných) jednotek a se sokolských dobrovolníků. Obsazení Těšínska přerušuje i tkzv. košicko-bohumínskou dráhu, která je hlavním spojením s Horními Uhrami, nyní již Slovenskem, kterého s nehodlá vzdát další nástupnický stát - Maďarsko, se kterým hrozí další konflikt. E. Beneš protestuje u Dohodové komise v Paříži, ta sice potvrzuje československé hranice, ale Polsko je odmítá akceptovat. Situaci se snaží dočasně řešit Zemský národní výbor pro Slezsko uzavřením Prozatímní dohody o zatímní demarkační linii s Polským národním výborem Těšínského knížectví.

SkryťVypnúť reklamu
Článok pokračuje pod video reklamou

Sbírání sil a počátek ozbrojených střetů

První pluky dorazivší (první polovina prosince 1918) z Itálie (části 6. a 7. divize) jsou urychleně odesílány na Slovensko, kde je situace pro novou republiku dramatická - maďarské orgány odmítaly předat správu státu novým majitelům. Po příjezdů prvních ešalonů z Francie vydává Ministerstvo obrany 19.1. 1919 rozkaz k obsazení Těšínska silou a 21.1. vyzývá čs. vláda Polsko k respektování hranic. To však odmítá a polská vláda, ve snaze upevnit svůj vliv vypisuje 25.1. na Těšínsku volby. Je vydán rozkaz k obsazení oblasti - operace má začít 23.1. pod vedením francouzského legionáře pplk. Josefa Šnejdárka a má se jí účastnit třípraporový 21. střelecký pluk, 2 prapory dobrovolníků (Bohumín a Orlová), prapor 54. pěšího pluku (Olomouc), prapor 93. pěšího pluku (Šumperk) a 17. myslivecký prapor (Fryštát) s podporou těšínské Národní gardy. Pro případ nutnosti podpůrného útoku ze Slovenska je připraven 35. legionářský pluk (plk. Graselli). Na polské straně pod velením plk. Francziska X. Latinika je v oblasti 5 praporů pěchoty, jezdecký a několik kulometných oddílů, dělostřelecká baterie, milice a dobrovolníci. 

SkryťVypnúť reklamu

Po neakceptovaném ultimátu k vyklizení území za řeku Biala přichází 23.1. ve 13:00 čs. útok na polské pozice v oblasti Bohumína a Karviné. Bohumín a Orlová jsou obsazeny téhož dne večer a další den jsou obsazeny za tvrdých bojů Karviná, Horní Suchá a Jablunkov. 27.1. je dobit Těšín a jednotky dostávají rozkaz k zajištění trati Bohumín-Těšín-Jablunkov a postupu za Vislu. Po posílení Šnejdárkových jednotek (posiluje i tvrdostí útoku překvapená polská strana) dalšími šesti prapory pěchoty, jezdeckou eskadronou a dělostřeleckou baterií je 30.1. překročena Visla (vytvořeno předmostí u Strumieně). Mezitím polská strana bombarduje rozhořčenými depešemi Dohodovou komisi. Tvrdé boje probíhají u Kyselówa a Louk. Poláci jsou vytlačeni i z jimi obsazeních území na Spiši a Oravě. Polská obrana je před zhroucením a záchranu pro ni představuje zastavení plánovaného čs. postupu na nátlak Dohodové komise.

SkryťVypnúť reklamu
Příslušníci 21. pěšího pluku při odpočinku mezi boji
Příslušníci 21. pěšího pluku při odpočinku mezi boji (zdroj: nez.)

Ukončení bojů a další jednání

V noci na 31.1. zastavuje MO z čs. strany bojové akce a je uzavřeno prozatímní příměří Šnejdárek-Latinik. 3.2. je v Paříži uzavřena Čs.-polská dohoda a na jejím základě 26.2. se čs. jednotky stahují na novou demarkační linii. Tento krátký konflikt, který poznamenal čs. - polské vztahy na několik dalších desetiletí stál naši republiku 44 (53) mrtvých, 121 raněných a 7 nezvěstných a polskou stranu 92 mrtvých, 855 raněných a 813 nezvěstných (většinou dezertérů). Obě strany se osočovaly z válečných zločinů (na čs. straně ubití asi 20 polských zajatců francouzskými legionáři, na polské střelba od neoznačených civilistů a používání poloplášťových střel). Znamenal také jednu z větších názorových rozmíšek mezi T.G. Masarykem a E. Benešem.

SkryťVypnúť reklamu

Územní spory byly částečně ukončeny podpisem mezistátní dohody ve Spa 28.7.1920 a po nátlaku SSSR smlouvou O konečném vytyčení státních hranic z 13.6.1958.

Luděk Kratochvíl

Luděk Kratochvíl

Bloger 
  • Počet článkov:  68
  •  | 
  • Páči sa:  0x

Amatérský historik, který má občas potřebu komentovat věci okolo sebe. Občasný přispěvovatel na www.valka.cz Zoznam autorových rubrík:  NezaradenéSúkromné

Prémioví blogeri

Matúš Sarvaš

Matúš Sarvaš

2 články
Juraj Hipš

Juraj Hipš

12 článkov
Milota Sidorová

Milota Sidorová

5 článkov
Lucia Šicková

Lucia Šicková

4 články
Jiří Ščobák

Jiří Ščobák

717 článkov
SkryťZatvoriť reklamu