Jsem hodný a sociálně citlivý politik a proto slíbím všem občanům našeho města práci. Nejen to, já tenhle slib na rozdíl od ostatních dodržím. Jak to udělám?
Inu, jednoduše.
Všiml jsem si, že na stavbách nosí někteří dělníci cihly z hromady cihel na místo určení. Za každou přenesenou cihlu dostanou jednu korunu. Ta koruna vyjadřuje hodnotu práce, potřebné k přenesení jedné cihly zhromady na hromadu. Člověk si za ně může koupit službu ekvivalentnípřenesení cihly z hromady na hromadu, nebo nějakou věc, jejíž výrobuvýrobce vyhodnotil jako stejně cennou, jako je to přenesení cihly zhromady na hromadu. Třeba dva rohlíky. Tomu se, milé děti, říká "cena práce".
Přenášení cihel na stavbě mne inspirovalo a přišel jsem na to, jak lidem zajistím práci: Ve městě nechám vytvořit dvě hromady cihel. Hromadu A a hromadu B. Půlka lidí, co jsou dnes bez práce, bude nosit cihly z hromady A na hromadu B a druhá půlka bude nosit cihly z hromady B na hromadu A. Za každou přenesenou cihlu dostane dotyčný přenašeč korunu.
Každý na první pohled vidí, že jde o velmi spravedlivý systém, kdy všichni pracují a všichni dostávají spravedlivou (stejnou) mzdu, protože všichni dělají stejně užitečnou práci, tedy nošení cihel.
Jistě vás napadne, že taková práce nemá smysl. Měla by smysl třeba na té stavbě, ale v tomhle případě jde jen o samoúčelné přenášení cihel tam a zpátky. Vždyť ti lidé dělají práci, o kterou nikdo nestojí a dělají ji jen proto, aby něco dělali. Přesto za to dostávají peníze, jako kdyby dělali práci užitečnou. Tomu se, milé děti, říká "sociální (též socialistická) politika plné zaměstnanosti".
Za čtyři roky někteří přenašeči cihel (jak ti u hromad, tak ti na stavbách) zjistí, že si za tu korunu nic moc nekoupí. Navíc proto, že dělají činnost jen pro činnost samotnou a ne proto, že by ji někdo potřeboval (a ocenil), tak cena jejich práce klesá. Pekař peče stále stejně, ale přenášení cihel má teď mnohem menší hodnotu (nikdo o něj nestojí), takže dva rohlíky za tak zbytečnou práci, jako je přenesení jedné cihly, už pekař nedá. Dá maximálně jeden. Takže to vypadá, že pekař zdražil rohlíky, ale není to pravda. To jen ztratila hodnotu ta koruna, která je měřítkem práce, potřebné na přenesení jedné cihly. Protože peníze, které vyjadřují bezcennou práci, jsou samy bezcenné. Tomu se, milé děti, říká "devalvace".
Dělníci se ale sejdou a zamyslí a dospějí k názoru, že za to mohou ti nahoře, protože jim málo platí. Udělají si odbory a řeknou, že chtějí za svou práci víc peněz, jinak... A já jsem sociální politik, spravedlivý a citlivý k potřebným, tak jim dám za každou přenesenou cihlu ne dvakrát víc, ne pětkrát víc, ale rovnou desetkrát víc! Deset korun za cihlu!
A opět budu zvolen a dělníci budou nadšeni! Vezmou svou desetkrát větší výplatu a poběží s ní do obchodu. A v obchodě zjistí, že si za svůj desetkrát větší plat nekoupí desetkrát víc zboží, dokonce ani pětkrát víc ne. Ani dvakrát víc. Za peníze, co dostanou za (bezcenné) přenesení jedné cihly, si koupí stále zboží s hodnotou jednoho přenesení cihly nebo službu ekvivalentní přenesení cihly. Takže si koupí pořád jen jeden rohlík... I když budou mít v kapse desetkrát víc bankovek než dřív. A budou znovu křičet, že chtějí víc peněz, místo deseti korun za cihlu dostanou padesát - ale za těch padesát si koupí v krámě pořád totéž, pořád jeden rohlík. Protože ten jeden rohlík má stále cenu jedné přenesené cihly, ať už je na cenovce číslice 1, 10 nebo 50. A tomu se, milé děti, říká "inflace".
A teď běžte, milé děti, hezky spát, já to zopakuju znovu pro levičáky...
