Ráz, ket tak pršalo, že sa len tak lélo, šecký dzecká sedzely v kuchyne jako slépky a podrymuvaly. Starý tatko potahuvál z ušúlanéj cygaretle a z nyčeho nyšt začál rozkazuvat.
"Muzykant, ty zeber husle, budeš trénuvat. Ostatný šecy pójdete do kostela a budete sa tam modlyt. A nahlas, aby vás bolo očut až na fáre."
Šecy poslušne staly, že teda ydu. Ale najmladšého tatko zahamuvál.
"Šukár, ty né! Ty pójdeš pre slépku."
"A prečo furt len já?" zapapuluvál chlapčysko.
"Šak já som sa nemodlýl už any nevým odkedy. Furt len já mosým kradnut? Nech yde ráz Gumo alebo Maslák. Brno, ten už též dávno nekradól, len sa chodzý modlyt."
"Nepapuluj!" okrýkol ho tatko. "Nejeduj ma! Ony nemóžu. Nevedzá tak dobre utekat, jako ty. Ajncvaj by ých chycyly a boly by zme bez obeda."
Potom už šecy boly cycho a oblýkaly sa .
"A my čo budeme spývat?" opýtaly sa dzyfčence.
"Ó, Máryja, prýmluvnyca našá. A ty, Muzykant, hraj!" rozhodól tatko.
"Aj ket pršý, trochu otvorýme okno," povedala mamka, "nech celá dzedzyna očuje ten prekrásny spef, jak len Cygány vedzá spývat."
Ket začaly Cygánčence spývat, tetka Mruškovyčka sa hnet prežehnaly.
"Och, panebože, zle je! Zasek začýnaju spývat!"
"Éj, veru sa oblečem a pójdem na dvór omerkuvat slépky." povedaly strýco Mruškovyč bez teho, že by sa prežehnaly, len sy rovno začaly šnuruvat bagance.
"Krystušát, to nebude s kostelným porádkom!" zahrešýl kostelnýk, ket vydzél vchádzat do kostela regyment Cygánčenéc. Lebo nemál ón šecký svýčky v kostele spočýtané. Tak sy len pekne sedól v kostele do prednéj lavyce, to aby na ných dobre vydzél, jak sa tak modlyly o dušu.
Zatát, za tú malú chvýlenku, malý Šukár pekne poza humny šup Mruškovyčom do dvora a rovno z kurnýka zebrál jednu slépku tak šykovno, že any kohút nezbadál, né to ešče strýco Mruškovyč, kerý sy len druhú bagancu šnuruvaly. Ešče sa any chlapčyská v kostele nedomodlyly, ešče any dzyfčence nedospývaly a už bola slépka v hrncy.
"No vydzýš Šukár, jaký sy ty šykovný. Ščúleky móžeš pekne v teplúčku sedzet, zatát čo ostatný sa mosá v kostele modlyt," pochvályl najmladšého tatko. "Za dobrú robotu dostaneš najlepšý kúsek."
Zbytečne strýco Mruškovyč stály na déždžy. Až na druhý den ráno sa nemóhly tetka Mruškovyčka dorátat slépek, furt ým jedna chýbala. Ale to už maly ftedy u Cygánov g obedu šmykancovú poléfku s fazulovýma luskáma a s krumpláma, keré any nevým otkát boly. Ze slépky sa my neušlo, ale luskovéj poléfky som sy dál.
