Federálna
Pár rokov dozadu dva národy a štát jeden,
o pár rokov možno začne pre nás nová éra.
Od třiadevadesátého každý sám jedem,
záhy se projeví jazyková bariéra.
Sem-tam si nedorozumenia vysvetľujeme,
že drevokocúr nie je náš výraz pre “veverku”,
no mnozí z nás si ku příkladu pamatujeme,
že chřestýš není od “špargle” a “štrkáč” od štěrku.
Zdravím tě, už dlouho jsem tě neviděl, příteli!
Tiež som si vravel, že reku musím ťa navštíviť.
Jakou řeku? No od září jsme se neviděli.
Čo žiari? No zhruba od septembra to môže byť.
Jo, dyť tehdy; bylo chladno, všude sme topili,
to už radši spomínám dříve, tak třeba červen.
A koho ste topili? To neviete byť milý?
A nehráme karty, tak načo ti treba červeň?
Ne, chápej, topili jsme aby zima nebyla.
My, keď je zima, tak zvyčajne si zakúrime.
Čili vy kouříte, když je chlad? Tak to je síla.
Nekúrime chillim, najčastejšie drevom v zime.
Jo takhle; poněvač já se v zimě bojím rýmy,
takže ve srovnání se zimou, horký den je dál.
Čože? Ja rýmy píšem a ty sa bojíš s nimi?
A ja veru nie som fanúšikom horkých jedál.
Studená jídla jsou fajn, když bývá vedro venku.
Postaviť vedro vonka je predsa to najmenej.
To přeci nejde, máš nějakou divnou myšlenku.
Nechajme tak, spravíme niečo na jedenie, hej?
Dobře, ale nemám dnes chuť na nic syrovýho.
Neješ vôbec syr? Však jedz poriadne, veď si chudý.
Hele, nejsem prachatej, to není nic novýho,
ale chudej taky ne, tak neříkej mi bludy!
Prostě nežiju tak, že snídám jen suchou housku.
Čo s ňou dáš? No vieš, húsku v rúre polievať musíš,
ale ja radšej morku, to je slasť v každom kúsku.
Morek? To je něco z moře? Co to na mě zkoušíš?
Já s jídlem problém nemám, fakt všechno na světe sním.
S kým?... A jedlo by sme mohli spláchnuť dákou mňamkou.
Můžem, celou dobu již o drinku a brčku sním.
Aké brčky? Ja myslím normálny drink so slamkou.
Jakou slánkou? Ty chceš vážně do drinků sypat sůl?
Vieš čo, kašlime na to. Nemá to zmysel skúšať.
Ale no tak, kámo, nelámej ještě nad tím hůl.
Húliť by si ešte chcel? Tak to si mohol čušať.
Aspoň si môžeš umyť riad, máš tu neporiadok.
Jaký řád? A bordel tady je, ale není můj.
Jáj, bývanie s viacerými… Máš dom plný hádok?
To si přesně trefil, tady mám pouze pokoj svůj.
Buď rád, u nás na dome ti pokoj nikto nedá.
Já myslel, že máš vlastní. No jedine ak v noci.
To jenom na noc ti někdo klíče od něj předá?
Ty o čom? A o čem ty? Už mluvíme jak cvoci.
Neměj vztek, nemusíš být sprostý, když nerozumíš.
Ja som ti sprostý? Tak to si prehnal do paroma!
Snad se nechceš prát za to, že jen slovensky umíš.
Ako prosím? Viem aj inak… A periem si doma!
Viem hovoriť aj inak než iba slovenčinou!
“Ich bin, du bist, guten Tag”, nie som taký mizerný!
Tohle nazýváš mluvit s němčinou? To spíš s jinou…
Ja nespím s inou, ja som tej svojej roky verný!
Nějak moc se chlubíš, vejtahy nemám příliš rád!
Neviem čo je “chlbiť”, ale choď po schodoch asi!
Tohle nelze rozuzlit, nebudeme tady řvát.
Radši mi řekni, zda máš něco novýho v práci.
Zdá? Čo sa ti zdá? ....Fajn, len nás štve, čo včera bolo.
Chcú nám vraj spraviť platené parkovisko... A ty?
Plátěné? U nás dobrý, jen jsem přišel o kolo!
Tak budeš chodiť okolo... Veď treba dukáty.
Už jsme tady docela dlouho, nestýská se ti?
Stískať budem doma ženu, keď sa vráti z práce.
Ale ne! ...Já tady opravdu mluvím k teleti...
Ptám se, jestli ti něco neschází v téhle dálce?
Schádzať? Neschádza mi nič; jáj myslíš, čo chýba mi?
Naše veľhory a plavba loďou po Dunaji.
Kam se až dá od vás doplout? Dopľuť? A loďami?
Jo, jak říkáš, doplout, vždyť na to ty lodě mají...
Nech to bejt; hele, hrozně moc mě svědí na zádech,
mohl bys mě, prosím, podrbat, kam nedosáhnu?
No dovoľ! Ty úchyl!!! No táák, nádech, výdech, nádech;
uklidni se, cukrouši, já si tam nějak sáhnu.
Aké uši z cukru?!? Tak toto je ozaj pecka...
Jaká pecka? Jedl si snad švestky nebo třešně?
To čo sú to za slová? Ach, co jednou naše děcka?
Když ani my si neumíme rozumět přesně?
Kúpime im slovníky, v obchode jeden je, hľa!
Jaká jehla? Jo, ať se mu čeština nezazdí.
Za stenou čeština? Správne, nech ten môj má prehľad.
A taky ten můj, nechť slovenštinou pěkně brázdí.
Dobre teda, pôjdem domov, nejako sa zmráka.
Vítr fouká, možná opět budou padat tašky.
A ktovie, možno, že padne aj škridľa voľáka,
pre taký vietor nie je žiadny predmet priťažký.
Tak se měj, stejně jsem rád, že jsem tě potkal znovu.
Potkol? A kedy? Tak ja už ozaj radšej idem.
Naladíš si Markízu a ja naladím Novu,
ať to trénujeme, tak ahoj! Přeji hezký den.
(september 2016)
(aneb taky září 2016 :o) )
niečo ako funpage tu :)
