Písmo:
A-
|
A+
Diskusia
(0)
Moc samoty
Jsme duše co trpí potichu
Učíme se z chyb zlozvyků
Pro dotyky stínů
nikdy Tě neminu
V lodi ze skořápky ořechové
Plujeme na otevřené moře
Bez vesel, bez plachet a stožárů
Unáší nás jen síla našich snů
Svět řídí se pravidly dvou
Světlo střídá se s tmou
A odmítáme házet kostkou dál
kdy by ještě plamínek v duši plál
Staletí pochabě sníme,
že ve spánku se vzbudíme
Jsme výsledkem našich činů
Jen silní unesou kříž i vinu
Když shoří mosty a zmrzne řeka
pomůže i obyčejná deka
Prolomí se ledy, kameny se vznesou
V odpuštění se sejdou
i ti,
co v moc samoty
nevěřili.
