"Není důležité, kolikrát spadneš, ale kolikrát se dokážeš zvednout." Jsem studentem prvního ročníku FF UK Veřejné správy a spisové služby. Mou velkou zálibou je psaní - ve svých článcích se zabývám hlavně českou politikou, historií či jinými aktuálními tématy. Dříve jsem také byl redaktorem časopisu EASY Magazine nebo Neaktualit.cz. Rád sleduji aktuální děním, které často komentuji na Facebooku nebo si zajdu na nějakou besedu. Nejraději mám literaturu faktu. Kromě sportu (badminton, běhání, lyžování, nordic walking) se nejvíc odreaguji při hraní na bicí a kytaru a sem tam napíšu i nějakou vlastní písničku. Poslouchám tvrdší žánry, ve sluchátkách mám asi nejčastěji Green Day, Metallicu, Iron Maiden nebo Rybičky48. Zoznam autorových rubrík: Politika, Společnost, Historie, Školství, Média, Recenze, Nezaradené, Súkromné
Letos, tak jako v roce 2010 u nás proběhly parlamentní volby. Mohli bychom je porovnávat a srovnávat s těmi nedávnými slovenskými z více pohledů a hledat více společných znaků, ale já se zaměřím na jeden.
K Zemanovu poslednímu bonmotu se už stihlo vyjádřit plno lidí, klasicky v dvou skupinách - jeho podporovatelé, obdivovatelé a pražská kavárna.
Na politické výsluní vynesla hnutí ANO líbivá hesla, která ho tam drží už dva roky, stále však čekáme na přehledný stranický program. Jaké má toto politické uskupení priority v oblasti školství? Co by rádo změnilo nebo rádo zavedlo? Ptali jsme se předsedy sněmovního výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a bývalého rektora Masarykovy univerzity, Jiřího Zlatušky.
V listopadu oslavíme 25 let od sametové revoluce. Myslím, že je potřeba si tyto historické okamžiky připomínat, jak události z roku 1989, tak i z roku 1939, které výrazným způsobem ovlivnily naše dějiny.
Bavili jsme se o současné situaci na Ukrajině s ministryní školství Martou Šmelovou. Uvedla, že respektuje výsledky hlasování krymského referenda, nechápe agresi Evropské Unie a Ameriky vůči Rusku či například by chtěla užší propojení mezi Českou lidovou republikou a Ruským svazem.
„Bez zásahu jednotek by se v centru hlavního města neobnovil veřejný pořádek,“ řekl jeden z příslušníků sboru národní bezpečnosti během Palachova týdne z ledna 1989. Tehdejším strážcem zákona byl Zdeněk Ondráček, a nejen že nepřestal sympatizovat s bývalou KSČ, po sametové revoluci vstoupil do KSČM a v minulých parlamentních volbách se stal poslancem právě za tuto stranu. Kuriozitou celé situace je, že byl před pár dny zvolen předsedou poslaneckého podvýboru pro policii. A navíc je také členem komise pro kontrolu Bezpečnostní informační služby (BIS).
Před nějakou dobou uplynulo 46 let od bratrské pomoci vojsk spřátelených socialistických republik, které potlačily Pražské jaro a nastalo tak období normalizace až do pádu komunismu v roce 1989. Sovětská vojska tu pak „dočasně“ zůstala ještě dva roky po revoluci.
Youtube je určitě nejznámější web pro nahrávání videí. Naleznete na něm ukázky nových hudebních hitů, pirátské kopie filmů a seriálů či vlogy jednotlivých uživatelů. Jedním z druhů nahrávek jsou též cover verze známých písniček, kdy uživatel hraje na nějaký instrument nebo skladbu přezpívá. Mluvil jsem s autorem takovýchto „coverů“ Glebem Vinogradovem.
Musím říct, že jsem velmi zklamaný, jaký postoj vyjadřuje ke krizi na Ukrajině česká vláda a některé politické strany. Situaci hezky vykresluje nedávná schůze Poslanecké sněmovny, kdy TOP 09 s ODS navrhovala přijmout některá usnesení, týkající se současné situace na Ukrajině. Všechny návrhy byly ale zamítnuty, a to i ty, které předkládala vládní KDU – ČSL. Cituji například jeden z návrhů TOP 09: „Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby napříště byl postoj české vlády jednoznačný a nekompromisní vůči jakémukoliv agresorovi proti evropské zemi.
Nedávný útok střelce v restauraci v Uherském Brodě, při kterém útočník zabil osm lidí a pak sám spáchal sebevraždu, vyvolal opět diskuzi na téma omezení či zákazu držení zbraní. Měly by se prostě zakázat?
Ani tento text se mi nechtěl psát. Vlastně chtěl, ale byl v něm jeden zádrhel. Prokrastinace. Naštěstí se mi povedlo, i díky knižnímu bestselleru ji porazit, a proto se nyní dozvíte, jak to všechno probíhalo.
Všichni Němci jsou fašisté. Všichni Rusové jsou komunisté. Všichni Cikáni kradou a jsou na dávkách. Všichni muslimové by nás nejradši podřezali. Všichni křesťané jsou zatvrzelí konzervativci. Krásné předsudky, mám pokračovat?
Náboženství je nepochybně velmi důležitá věc, která významným způsobem ovlivnila dějiny lidstva. Bylo to jak pozitivně například vznikem mnišských řádů, díky kterým se zakládaly nemocnice, a pečovali v nich o nemocné. Díky náboženství, potažmo církvi, také probíhalo šíření vzdělanosti (výuka dětí a opisování knih ve skriptoriích). Negativní důsledky se nám vybaví asi jednodušeji – zkostnatělá církevní dogmata, které vymývala a do jisté míry vymývají mozek lidem do teď.
Myslím si osobně, že posilování vlivu KSČ(M) může vést k ohrožení demokracie. Strana sice hlásá svůj odklon od své předchůdkyně, ovšem partaj má nadále ve svém programu body,ze kterých mrazí - například hodlá vystoupit z NATO, nastavit šílené progresivní zdanění nebo například chce prosadit čistotu a ochranu českého jazyka v médiích i při výuce ve školách. Sami posuďte, jak na Vás tyto body působí.
Dávám sem po dlouhé době něco ze svojí „školní“ tvorby. Zadání znělo napsat reportáž ze školní jídelny. Rozhodl jsem se téma pojat trochu netradičně a nenapsat přes jednoduchou šablonu text, kde bych jídelnu popsal jako tu nejlepší na světě a pochleboval tím škole. Myslím si, že jsem v ní zachytil situaci z pohledu studenta. Rád bych se vás pak zeptal, zda si myslíte, že je to reportáž, protože profesorka mi tvrdila, že se jedná o vypravování. Ano, nejedná se jistě o reportáž v pravém slova smyslu, ale za vyprávění bych práci nepovažoval.
Atentát na Charlie Hebdo přišel znenadání a šokoval celý svět. Kromě problému narůstajícího islámského radikalismu se tu otevřela další rovina, a to svoboda slova. Existuje vůbec, nebo je to jenom pouhá fráze? Na to se snaží hledat odpověď výstava v pražském DOXu.
