Gabriela je vychádzajúcou hviezdou českej pop scény a na jej prvom, debutovom albume Contra Factum sa nachádza aj skladba Bárka . Pieseň som si zamiloval na prvé počutie a znie až neuveriteľne, že autorom hudby a aj samotného textu je speváčka sama... Plul jsi sám na vratký bárce, svedla jsem Tě na Polárce. Do ústí dmoucích se moří, ztroskotal jsi na mém loži. Převtělená do Venuše vezmu míry tvojí duše. Ohromím Tě silou hromů, zapomeneš cestu domů. Jsem Sirénou i Harpyjí, vábným zpěvem Tě opiji. Nad přízemní horou sutě na svých křídlech unesu Tě. Vystavenou v Orionu, nejjasnější z milionu hvězd, vypálím do ledu „neztrácej se mi z dohledu“… Do obelisku kamenného, Slunce disku zatměného Tvoje jméno hrotem tuší, šípem z Artemidiných kuší… Zasáhnu Tě vlastní lestí, opodstatněnou pověstí. A pak spolu v jedné lodi Mléčnou dráhou budem brodit. Athény sladká melodie na Měsíc si teskně vyje… Tvůj rukopis je Písmo Svaté, k nohám přinesu Ti rouno zlaté. Jsem poblázněnou Médeou, jen nezabij mě nevěrou. Dál potácím se na Polárce, nenechám Tě zmizet v dálce! Na druhej strane skladba Dívám se dívám je autorským počinom dua, ktoré u našich západných susedov nemá konkurenciu. Petr Hapka má za sebou nespočetné množstvo hitov a ak sa náhodou zadívam na filmové titulky v závere československých filmov a seriálov, často tam objavujem práve jeho meno. Michal Horáček je zasa stelesnením textárskeho ideálu a nepoznám interpreta, ktorý by si neželal mať na svojom CD tak nádherné texty ako sú tie jeho... Dívám se. Dívám - a ty spíš. Matně se leskne malý kříž. Stoupá a klesá tvoje hruď a já si říkám: Bůh jen suď, bůh jen suď. Zdali, až jednou blýskne se a vítr liják přinese, vezmeš mě k teplu pod svůj plášť. Jestli to pro mě uděláš? Když budu sedět nehnutě a zase znovu zklamu tě svým dojmem, že jsem na poušti a že mě štěstí opouští. Ach, zeptáš se: " Kam jsi oči dal? Tvá šťastná hvězda svítí dál! Jdi za ní, já tu držím stráž. " Tak se ptám, jestli to uděláš? Tak se ptám, jestli to uděláš, pro mě uděláš ? Co když se těžce zadlužím? I ten kříž prodáš? Co já vím. Když mě mé masky unaví, stáhneš mě k sobě do trávy, do trávy. A klidně řekneš hroznou lež: " Na svoje léta hezkej jseš. Před sebou ještě všechno máš. " Jestli to uděláš? Co když mě zapřou přátelé a budu s cejchem na čele podroben strašné žalobě? Vzkážeš mi: " Stojím při tobě, jen při tobě. Ach, jediná vždycky budu stát i když Ti celý svět dá mat. Věřím Ti všecko. Braň se, snaž. Tak se ptám, zda to pro mě uděláš? Tak se ptám, jestli to uděláš, pro mě uděláš? Stoupá a klesá tvoje hruď, tak spolehlivě jako rtuť na teploměru našich dní. Ráno svět zuby vycení, vycení a mně se mnohé nezdaří. Ale tvé prsty po tváři mi zvolna přejdou, každý zvlášť. Vím, že to pro mě uděláš. Já vím, že to pro mě uděláš. Všechno uděláš.
Texty, ktoré mi učarovali (III.)
Dnes by som to mohol nazvať i súbojom generácií. Na jednej strane Lucie Bílá a Petr Hapka a na strane druhej Gabriela Al Dhábba. V oboch prípadoch ale český interpreti a v ich podaní naozaj skvostné skladby s ešte skvostnejším textom...