V situácii súčasnej chronickej krízy a veľkej nezamestnanosti badať vzostup nostalgie za pomermi pred r. 1989. V tomto článku sú pre každý kľúčový parameter spoločenského systému čias ČSSR vybraté kontraverzné, vzájomne protikladné názory, pozbierané z informácií prezentovaných na internete s želaním spoznať, čo si o tom myslí internetová verejnosť rôznej politickej orientácie. Po listopadu 1989 bylo s vaničkou vylito i dítě, jak je pro náš stát typické. Doprava nebo doleva, čehý nebo hot, ale nikdy střední cesta. A tak byly, za jásotu davu, vedeného na ekonomický špalek, polistopadovou garniturou záměrně zničeny ty prvky socialismu, které byly humánní a dobré.
Zdroj: článok „Rudá nostalgie" [TU ]
1. Ekonomika štátu Měli jsme dvě jaderné elektrárny, vlastního kosmonauta, měli jsme metro. Naše země vyráběla kvalitní zbraně pro celý svět, o naše cvičná a akrobatická letadla L29 Delfín byl zájem nejen ve východním bloku, výzkumáky jely vojenské výzkumy. Škodovka a ČKD vyráběly spolehlivé stroje a zařízení a tramvaje a lokomotivy pro celý svět. Vše co bylo potřeba, jsme si sami vyrobili. Měli jsme vývojovou základnu a vlastní vyspělé technologie - Pistole vzor ČZ75 byla celosvětovým hitem. Ekonomika byla víceméně soběstačná.
Produkce cukrovky, obilí, jablek a chmele zcela kryla domácí poptávku plus se vyváželo. Neexistovalo co je dnes, že kdyby přestaly ze dne na den proudit do naší země kamióny, tak tu do měsíce vypukne hladomor.
Zdroj: článok „Socialistické Československo" [TU ]>
Argumentácia proti: ... Respektovanou a vyspělou průmyslovou velmocí jsme byli dávno před zavedením socialistického hospodářství. Naopak, soudruzi se ukázali jako špatný hospodář. Centrálním plánováním, umělým tlumením invence a nutností vyrábět podle sovětského vzoru, diktovaným trhem, omezováním výroby na úkor zbrojního průmyslu, bržděním vývoje a modernizace dokázali udělat z kdysi slavných značek ... zboží, které nedokázalo konkurovat zbytku světa. ...
Těžko by v tak skvělé, na průmyslu postavené zemi existovaly dlouholeté pořadníky na automobily, nestavěly by se obytné baráky podle tří, čtyř šablon a určitě by nebyly stále opakované problémy s nedostatkem vložek, toaletního papíru či pánských slipů.
Často se argumentuje tím, že po listopadu 1989 noví majitelé fungující fabriky vykradli a nechali krachnout. Opak je pravdou. Fabriky byly v mnoha případech nepřipravené na konkurenční boj, měly dlouhá léta domluvené odbytiště v jiných socialistických zemích, neexistoval volný trh a najednou byly takové podniky hozeny do světa, kde si musely svými výrobky vybojovat odbyt. A to bohužel často nebylo možné díky zastaralé výrobě a minimální schopnosti držet se současných trendů. ... takové firmy dostaly na frak od konkurence a už tady nebyl stát, který by jejich marný provoz dál dotoval.
Zdroj: článok „10 nejčastějších lží o komunistech a socialismu" [TU ]
2. Nezamestnanosť
V ČSSR mal prácu každý
Argumentácia proti: ...Za vlády komunistické strany se udržovala umělá přezaměstnanost, byly vytvářeny spousty zbytečných pracovních míst, protože byla povinnost pracovat. ... Lidé nechodili do práce, ale do zaměstnání, a produktivita práce byla víc než mizerná. Být tehdy nezaměstnaný, čili nemít v průkazu razítko zaměstnavatele, bylo porušením zákona a absence takového potvrzení často znamenala přímou cestu za mříže až na tři roky s nálepkou "příživník". Zákon o takzvané příživě byl jedním z klacků na režimu nepohodlné kverulanty. Nebylo nic jednoduššího, než se postarat o to, aby vyhlédnutá oběť nikde práci nedostala, a za čas sáhnout po paragrafu o příživnictví.
Zdroj: článok „10 nejčastějších lží o komunistech a socialismu" [TU ]
3. Štátny dlh Koncem roku 1989 však nejenže neexistoval žádný veřejnoprávní dluh, ale naopak polistopadový režim převzal finanční aktiva ve výši asi 85 mld. Kč. K tomu navíc asi 107 tun měnového zlata. Pokud šlo o tzv. hrubý zahraniční dluh, ten nepřesáhl výši 500 US dolarů na obyvatele, přičemž ale i tak byla celková devizová pozice státu aktivní asi 23 mld. Kč.
Zdroj: článok „Hospodaření zločinných komunistů" [TU ]
Argumentácia proti: Komunisti vytvářeli iluzi nezadluženého hospodářství započítáváním hodnoty exportovaných výrobků, za které nám nikdo neplatil. V rozpočtech se počítalo s imaginárními penězi, které jsme nikdy neviděli.
Další věc byla naše nekonvertibilní měna, jejíž reálná hodnota byla mnohem níž, než jak se oficiálně vydávala.
Zdroj: diskusia (Lichtenberg) k článku „Příběhy českých Detroitů. ..." [TU ]
4. Rozkrádanie, korupcia
V porovnaní s týmito aktivitami po r. 1989, bol ich vtedajší rozsah vo finančnom vyjadrení rádovo menší.
V súčasnosti nie je pre rozkrádačov a úplatkárov taká účinná prekážka, akou bola za socializmu hrozba uväznenia do gulagu a pod. (v Číne to majú doteraz). Je všeobecné povedomie slabej vymožiteľnosti práva, bohatí vinníci majú mimoriadne schopných právnikov, ktorí minimálne dokážu preťahovať spory takmer do nekonečna.
Argumentácia proti: ... Jistě si mnozí vzpomenou na oblíbenou větu "kdo nekrade ze státního, okrádá vlastní rodinu". Ostatně na okrádání ze společného majetku pamatoval zákon o rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví. Do něj se vešlo ledacos, od vyzobávání jablek v sadu přes odvoz cihel ze stavby až po krádeže autosoučástek ve fabrice. Takovéto soukromé "znárodňování" se svého času dalo považovat za národní sport. ...
A to jsme jen u malých krádeží. Myslet si, že mezi stranickými kádry s funkcí a vlivem ... I tam fungovala takzvaná "malá domů", i tam ruka ruku myla, šidilo se, uplácelo se službičkami a nedostatkovým zbožím. Těžko by v době socialistického odměňování měly stranické paničky luxusní dovolené, tuzexová auta a devizová konta. I za vlády KSČ existovala šlechta, která byla rovnější než ostatní, měla vlastní prodejny a nemocnice, i tehdy kvetla vzájemná družba mezi stranickými kádry a šedou ekonomikou překupníků a veksláků.
Zdroj: článok „10 nejčastějších lží o komunistech a socialismu" [TU ]
K jednotlivým bodom ešte:
ad 1. Ekonomika štátu
Kríza z nadvýroby sa občas vyskytla aj za socializmu, najmä po r. 1980. V rámci udržania plnej zamestnanosti dochádzalo k veľkým objemom výroby na sklad (pamätám na prípad s televízormi a telekom. technikou v Tesle). Dochádzalo ku strate konkurencieschopnosti, ktorej nedostatočnosť spolu s neplatením za niektoré exportné dodávky, hrozila kolapsom. "Je možné, že nebyť Novembra, režim by do dvoch rokov aj tak padol kvôli problémom ekonomiky," hovorí historik Miroslav Vaněk.
Existuje podozrenie, že deštrukcia socialistickej sústavy v r. 1989 a naša „Zamätová revolúcia" bola iniciovaná ZSSR, ktorého prosperitu ohrozovali dodávky ropy a surovín v duchu proletárskeho internacionalizmu za ceny výrazne nižšie ako svetové (viď napr. článok TU http://www.ceskapozice.cz/magazin/special-report/sametova-revoluce-vsechno-bylo-trochu-jinak).
Čo ale registrujú politológovia rôznej orientácie, je recesia poľnohospodárstva po r. 1989:
Ako skončili JRD? http://adamlenger.blog.pravda.sk/2013/06/03/ako-skoncili-jrd/
Jak bylo zničeno české zemědělství http://www.noveslovo.sk/c/Jak_bylo_zniceno_ceske_zemedelstvi
Tu je na prvom mieste činiteľ nerovnakých EÚ dotácií pre starých a nových členov a z tohto vyplývajúca vyššia nákladovosť domácej produkcie, horšie ceny, znížená konkurencieschopnosť. Kompenzovať by sa to mohlo (?) prípustnosťou vyšších colných sadzieb pre import z krajín s vyššími dotáciami.
Vytvorenie vlastnej farmárskej distribučnej siete, kde by si títo sami mohli určovať obchodnú maržu a vyhnúť sa tým diktatúre supermarketov, (vyzval k tomu aj prezident ČR Zeman), by bolo pre konkurencieschopnosť domácej produkcie vysoko zmysluplné, ak by to bolo realizovateľné (sú o tom pochybnosti).
Na toto priamo nadväzuje riešenie nezamestnanosti. Náklady na vytvorenie nového pracovného miesta v priemysle sú niekedy uvádzané až 20000 €, v poľnohospodárstve to musí byť neporovnateľne menej.
ad 2. Nezamestnanosť
V súčasnosti je riešenie tohto problému popri štátnom dlhu najvyššou prioritou.
Niektorí predpovedajú, že budúci „triedny boj" sa odohrá medzi tými čo ešte prácu majú a nezamestnanými. Prečítajte si:
" ... střet gnenerací kvůli práci" http://www.ceskapozice.cz/zahranici/evropa/silena-vize-pro-evropu-stret-generaci-kvuli-praci
"Co budeme dělat až na člověka nezbude žádná práce", Autor: Květa Pohlhammer Lauterbachová http://czech.cri.cn/811/2013/06/24/1s142121.htm
ad 3. Štátny dlh
Problém ČR a SR je zasadený do fenoménu zadlženosti celej EÚ, kde sa očakáva, že svoje dlhy už nebude schopný splatiť žiaden zo štátov a dôjde k ich odpúšťaniu.
ad 4. Rozkrádanie, korupcia
---
Naviac:
5. Čo bolo a čo nebolo lacné, čo je a nie je lacné teraz
V ČSSR bolo neznámym pojmom neschopnosť platiť inkaso a dôjsť tak až k exekúcii bývania. Byty boli niekedy na prídel, podniky poskytovali výhodné až nenávratné pôžičky na stavbu domov.
V súčasnosti je pre najslabšie vrstvy, najmä nezamestnaných, najväčším problémom zaplatiť si základné životné potreby, v prvom rade bývanie v primerane vykurovaných priestoroch.
Naopak, pri tovaroch to čo sa kupuje raz za dlhé obdobie (autá, elektronika, spotrebný tovar ...), konkurencia stláča ceny v predtým nevídanom rozsahu, neprestajne sú nejaké predajné akcie, krachy obchodov a živností sú bežné, sprevádzané výpredajmi (napr.: Mountfiled: šokujúce ceny s 50% zľavou ..., lacno predám kompletné vybavenie pre pneuservis ... ). Obnova vozového parku v SR je v súčasnosti takmer dokončená, staré škodovky na parkoviskách už treba hľadať, v tomto stave sa odbyt áut dostáva do čoraz väčšej recesie.
Zdroj: čerpané prevážne z webov v ČR, odkazy priamo v texte.
