Badimo (v překladu „předkové“) je původní tradiční africké náboženství etnika Tswanů žijícího převážně v Botswaně a Jižní Africe. Většina Tswanů se dnes hlásí ke křesťanství (v rozličných denominacích), ovšem paralelně udržuje přinejmenším některé aspekty náboženství badimo. Lze hovořit o vícečetné náboženské identitě, pozorovat lze také synkretizování křesťanství s náboženstvím badimo, nejrozšířenější je ale důraz na křesťanství a vedle toho přetrvávající dodržování některých prvků náboženství badimo, ponejvíce přechodových rituálů. Podle recentních výzkumů udržuje většina Tswanů alespoň některé z rituálů badimo a přibližně 4 % Tswanů se hlásí pouze k náboženství badimo.
Pojem badimo – překládaný obvykle jako „předkové“ – neznamená pouze zemřelé lidi, kteří tu byli a více nejsou, ale spíše „živé mrtvé“. V tradičním africkém světonázoru jsou totiž zesnulí předkové nadále přítomni ve světě a jsou aktivně zapojeni do každodenního života jednotlivců, klanů i celých kmenů. V Botswaně lidé věří, že když někdo zemře, odchází na jiné místo, odkud dohlíží na živé. Věří se, že pokud někdo udělá něco, co se předkovi, který dohlíží (zejména na svoji rodovou linii), nelíbí, může ho potrestat. Trestem pro jednotlivce může být neúspěch, nemoc – a to je v zemi epidemizované pohlavními chorobami nemalá hrozba – nebo nehoda. Člověk, kterého trestá předek, by měl zajít na hřbitov a požádat předka o odpuštění. To je rovněž nutné doprovodit příslušnou obětí.
Živí mrtví
Náboženství badimo tedy stojí na předcích nazývaných Batswapong, kteří sídlí v botswanských horách Tswapong. Tito „živí mrtví“ předkové jsou neviditelní, zaslechnout je mohou malé děti nebo naopak velmi staří lidé. Mluví nicméně neznámým jazykem a kdykoli se pohnou, způsobí prudký závan větru. Lidem většinou pomáhají a také určují, zda bude člověk zdravý, či nikoli. Tswanové tvrdí, že se vyskytlo mnoho případů, kdy byl předky Batswapong unesen malý chlapec, a poté vrácen s plnou znalostí jazyka badimo.
Každý rok před prvními dešti se konají tradiční obřady díkůvzdání předkům za dobrou úrodu v uplynulém roce. Během obřadů se mimo jiné vaří Bojalwa (tradiční pivo) a obětuje se zvíře. Obětované zvíře se uvaří a odveze do kopců, kde přebývají předkové.
Nejvyšší Bůh stvořitel je v náboženství badimo nazýván Modima. Lidi stvořil tak, že mají těsné a nenahraditelné pouto s přírodou. Člověk proto musí žít s okolní přírodou v harmonickém propojení. Lidský život je v náboženství badimo nejvyšší hodnotou, nazývanou botho. Další významnou hodnotou je mír a pokoj mezi lidmi, tzv. morero. Přestože tswanští křesťané obecně věří v eschatologické vize předkládané křesťanskou naukou, zároveň také věří, že po smrti budou přebývat mezi předky v horách Tswapong.
Náboženství a zdraví
Tswanové se netají tím, že ačkoli jsou ve většině křesťany, náboženství badimo je nedílnou součástí, ba přímo pilířem, jejich identity. Velkým zdravotním problémem je mezi nimi počet HIV pozitivních lidí. V Botswaně je HIV pozitivní 23 % populace. Tato skutečnost se rovněž propisuje do náboženských pravidel, kdy je důsledně doporučováno zdržet se sexuálních aktivit až do uzavření manželství. Tato čtvrtina nakažené populace (která je mimochodem celkově velmi mladá se statistickým předpokladem dožití pouze 54 let, bez dětí a mladistvých je to dokonce polovina dospělé polulace HIV pozitivních), vypovídá mnohé o (ne)dodržování těchto pravidel.
Ve společnosti mají značný vliv tradiční léčitelé nazývaní dingaka a tradiční bylinkářky. Pomocí bylin, kořenů jistých dřevin a speciálně namíchaných léků se lidé v Botswaně také chrání proti čarodějnictví. Léčitelé dingaka, kteří chtějí provozovat léčitelskou praxi, musí být oficiálně registrováni u Botswana Dingaka Association. Zaručených léků na AIDS mají tito léčitelé více, ovšem čísla o jejich (ne)efektivitě vypovídají poměrně jasně.
Mnohem více v nové knize: HAVELKA, Ondřej. Africká náboženství: religionistika, teologie, afrikanistika. Praha: Dingir, 2024.
