V Demokratické republice Kongo začal před několika lety působit prorok a léčitel Khonde Mpolo Dominique, muž, který si získal miliony příznivců nejen v samotném Kongu a nejbližším okolí, ale po celé subsaharské Africe.
V jeho domovské středoafrické zemi na rovníku je prorok Khonde známý jako strůjce zázraků, léčitel, jenž tvrdí, že jím navržený léčebný preparát dokáže nejen léčit AIDS, epilepsii, rozličné typy rakoviny a další závažné choroby, ale dokáže rovněž vzkřísit mrtvé. Prorok si poměrně pečlivě chrání své soukromí; známa jsou pouze jeho masově navštěvovaná a hojně oslavovaná veřejná vystoupení, kde obklopen polonahými kráskami a početnou ochrankou slibuje profesionálním, bezchybným projevem uzdravení veškerých nemocí a lepší budoucnost.
Prorokovo jméno je rovněž spojeno s jeho masově vyráběným produktem, jímž je džus. Není to však džus ledajaký, je to léčivý džus, který – nejen podle proroka Khondeho, ale rovněž podle mnoha jeho stoupenců – léčí závažné choroby a křísí mrtvé; lidé v Kongu jej znají jako prorokův zázračný džus. Jeho produkcí a prodejem zejména na kazatelských veleakcích pořádaných na stadionech (a také ve své hojně navštěvované ordinaci) vydělal prorok Khonde v jedné z nejchudších zemí světa mimořádně vysoké částky, zaměstnává spoustu dalších lidí a zařadil se mezi nejbohatší a nejvlivnější obyvatele Demokratické republiky Kongo. Khondeho zázračný džus obsahuje citronovou limonádu, benzín a údajnou další tajnou složku. Na plných stadionech, kde Khonde slibuje ukončení všech strastí a více než světlé zítřky pro pravidelné konzumenty jeho džusu, nechybí ani nejvyšší politici a nejvlivnější podnikatelé. Tato vystoupení bývají v přímém přenosu vysílána státní televizí.
Našinec by mohl proroka Khondeho považovat primárně za mimořádně úspěšného náboženského podnikatele, chytrého obchodníka s nadějí v zemi, kde naděje dlouhodobě zoufale chybí. Afrika – a její centrální část povýtce – je ale zcela jiným světem, než je ten náš; svět, který známe a skrze nějž chápeme i své okolí, ať už blízké nebo velmi vzdálené. V Demokratickém Kongu lidé dekódují realitu skrze zásadně odlišný program, než je ten náš, a tak se naprostá absurdita v naší perspektivě může jevit jako zcela pochopitelná a důvěryhodná skutečnost. Nezapomínejme, že subsaharská Afrika má silnou tradici léčitelství a také příbuzného, leč jinak zacíleného čarodějnictví. Úcta k mocným léčitelům a úzkostné obavy z mocných čarodějů jsou v tamější oblasti v lidech hluboce zakódovány. Khonde jistě nemůže být spojován s čarodějnictvím, vždyť výsledkem jeho činnosti není nemoc, smrt nebo neštěstí (typické produkty afrického čarodějnictví), ale naopak (údajné) uzdravování, obrovská (téměř hmatatelná) dávka naděje a zábava s pohlednými dívkami v pozadí.
Prorok Khonde Mpolo Dominique velmi úspěšně prodává citronovou limonádu s benzínem, s tím však prodává také víru a naději a výsledkem je – alespoň podle četných svědectví údajně uzdravených – zázračný džus, vhodný v podstatě na všechno. Kdo ví, kolik by se ho prodalo u nás, na každý pád Khondeho záměr expandovat nejen do okolních států a celé Afriky, ale dokonce do celého světa je neskrývaný. Možná se bude prorokův JUS RÉVÉLÉ K. M. AU COCO brzy prodávat i u nás. Ochutnáte?
Zdroje:
HAVELKA, Ondřej. Africká náboženství: religionistika, teologie, afrikanistika. Praha: Dingir, 2024.
HAVELKA, Ondřej. Cesta k branám Damašku východní Afrikou. Praha: Akbar, 2016.
