Začnu od konce. Ježíš nám přišel sdělit odkud přichází a kam jde a cestu, jak ho můžeme následovat.
Aby přesvědčil ty, co jsou nahlodáni, uskutečnil mnoho zázraků a skutků, které se doposud vymykají smyslovému chápání a hlavně, aby ukázal Boží moc a lásku. Jak je psáno, zázraky již však nebudou. Aby Ježíš mohl dělat zázraky musel mít k tomu podmínky. Předpokládám, že duchovní podmínky. Jak je psáno „ kvůli jejich nevíře neudělal mnoho zázraků". Nevíra brání duchu konat zázraky a skutky. Dalo by se z toho odvodit, že dnes zázraky nejsou, protože jsme úplně mino duchovní svět. Mimo mísu. Naopak víra napomáhá realizovat zázraky - smysly a rozumem nevysvětlitelné skutky.
Jak to bylo s Lazarem?
Dnes je kázáno: vše až po smrti, tam je Kristus a ráj. Na zemi ho nehledejte. Počkejte až po smrti. No dobrá, proč ale Ježíš Lazara probral z mrtvých. Tedy řečí teologie, vytáhl ho z Ráje a od Boha, protože Bůh a ráj na nás čeká až po smrti. Představte si , že konečně jste v ráji a v tom okamžiku Vás někdo tahá ven. No to bych musel být blázen, abych se nechal. A nebo, jsme domluveni na sehrání představení. Každý ať si o tom zapřemýšlí sám, ale mně tady něco nehraje. Pokud je smrt smrtí, tak podle teologie není cesty zpět. Jak je tedy možné, že Lazar došel cesty zpět. Ledaže by smrt nebyla smrtí. To by ale po této smrti pak nebyl Ježíš a ráj. Musela by přijít jiná smrt o které církev nemluví nebo dokonce o ní neví. To by církev lhala. Tomu nevěřím. Ale je pravda, že největší zlo je pácháno z nevědomosti, "jakoby nechtěně". No hrůzostrašné dedukce se tady plodí.
Ještě bych zde řekl, že uzdraveni byli ti, co chtěli a nebo ti, co měli okolo sebe ty, co chtěli, aby byli nemocní uzdraveni. Vždy tam muselo být chtění a víra. Bez toho Ježíš mnoho nesvedl.
Lazar musel chtít se vrátit na tento svět. Musel s Ježíšem spolupracovat a být s ním zajedno, aby byla ukázána Boží moc.
A co náš démonem posedlý Jidáš?
Pokud pozorně čteme Bibli tak víme, že Jidáš do poslední chvíle nevěděl, že on je ten „vyvolený", který zradí. Dokonce v něm ani nebyl satan. To Ježíš podáním sousta spustil proces zrady a ukřižování.
A tím jsme zase zpátky, jen kousek od počátku vzniku tohoto světa, od zakoušení, poznání a posuzování dobra a zla od pozření plodu ze stromu poznání a následného vyhnání z ráje.
Kde má kořeny tato zrada? Je tato zrada dobro, nebo zlo? Pokud dokážeme odpovědět jasně, tedy ano nebo ne, jsme stále před branami. Pokud začínáme vidět více odpovědí vzájemně se nevylučujících, začínáme ťukat na bránu. Tak do ní začněme pořádně bušit a vylomme ji, hned! Svět není černo - bílý, to mi řekla psycholožka na terapii. Pak jsem zjistil, že celý můj život je volba mezi čenou a bílou, a proto jsem skončil na terapii.
Buďte šťastní Petr
Zde uvádím zdroj pohledu na Jidášovu zradu, jsou samozřejmě i jiné pohledy jiných evangelií, ale já chci upozornit na tento pohled, který je trochu jiný než jinde.
Jan 13
Jeden z vás mě zradí
21Po těchto slovech Ježíš hluboce rozrušen prohlásil: „Amen, amen, říkám vám, že jeden z vás mě zradí."
22Učedníci se začali rozhlížet jeden po druhém, netušíce, o kom to mluví. 23Jeden z jeho učedníků, ten, kterého Ježíš miloval, ležel u stolu po Ježíšově boku. 24Šimon Petr mu naznačil, ať se zeptá, o kom to mluvil. 25Objal ho tedy a zeptal se: „Pane, kdo to je?"
26„Ten, komu podám namočené sousto," odpověděl Ježíš. Namočil sousto a podal je Jidášovi, synu Šimona Iškariotského. 27A hned po tom soustu vešel do Jidáše satan.
